Člověk nesmí panikařit, jinak ho to může stát život, říká surfař Novák, který zdolal vlnu vyšší než šest metrů
Zdolat surfařskou vlnu s názvem Big Wave je snem každého surfaře. Její specifikum tkví v tom, že je dlouhá a široká zároveň a dosahovat může výšky šest až dvacet metrů. V severním Španělsku v oblasti Asturias se právě tyto vlny vyskytují. Surfař Matěj Novák (29) se na toto místo před čtyřmi lety přestěhoval, chtěl sportovat a živit se pronajímáním ubytování. „Místní vlny jsem po pár měsících objevil a chodil se na ně koukat. Snil jsem o tom, že bych jednou něco takového sjel,“ vzpomíná surfař. Cestu za zdoláním jeho vysněného cíle popisuje dokument No Wave Back od režiséra Martina Smékala (31).
Když před necelými dvěma lety rodák z Příbrami začal přemýšlet o zdolání Big Wave, musel se seznámit se španělskými surfaři. „Nebylo to nic jednoduchého. Místní mají svou surfařskou komunitu a nikoho mezi sebe nepustí. Musel jsem jim dokázat, že surfování beru vážně a že to s nimi na oceánu zvládnu, aby mě k sobě přijali,“ vysvětluje. Španělé žijící v této oblasti mají s vlnami tohoto typu velké zkušenosti. Místní Nováka mezi sebe nakonec vzali a pomohli mu s přípravou. „Poslouchal jsem všechny jejich rady. Dokonce mi vyrobili speciální surf a sledovali se mnou předpovědi, kdy vlna přijde,“ vzpomíná s vděkem Novák.
Matěj Novák před surfováním sportoval na profesionální úrovni. „V Česku jsem měl díky snowboardu svoje jméno, ve Španělsku jsem si ale musel vytvořit novou identitu,“ vysvětluje. Vášeň k surfování objevil díky zájezdu do hor. „Asi před šesti lety jsem byl pozván do Norska na snowboardový kemp. Jednou bylo ošklivě na ledovci, tak jsme si půjčili surfy. Hrozně mě to bavilo,” vzpomíná. Po několika letech odcestoval do Francie na pobřeží Baskicka, kde také surfoval. Před čtyřmi lety se s přítelkyní přestěhoval do Španělska, kde se živí jako surfařský instruktor.
Rok a půl intenzivní přípravy
Zdolání Big Wave vyžaduje nejen odhodlání, ale i poctivou práci. „Na vlnu jsem se připravoval skoro rok a půl intenzivně. Surfoval jsem, běhal, cvičil power jogu, potápěl se. Měl jsem svůj tréninkový plán,“ popisuje Novák. Dodává, že na vlnu se musel připravit i psychicky. „Na surfování po takové vlně musí mít člověk sebedůvěru. A také nesmí panikařit, protože to ho může stát život,“ říká Novák. Dodává, že oceán je velmi silný a zrádný element, a tak je třeba z něj mít určitý respekt.
Oceánská Big Wave se objeví jednou až dvakrát do roka, pokud vůbec. „Surfař na tuto příležitost čeká třeba půl roku, ale nikdy neví, jestli celá příprava nepřijde vniveč,“ upřesňuje Novák. Může foukat vítr, vlna se nečekaně zlomí nebo to člověk na oceánu vzdá a vrátí se zpět na břeh.
Lovení Big Wave
Na vlnu se poctivě připravoval nejen Novák, ale i ceý štáb, který o něm natáčel dokument. „Za Matějem jsme s týmem do Španělska přijeli třikrát. Poprvé jsme točili surfování na menších vlnách plus ostatní záběry jako třeba moře nebo rozhovory se Španěly. Podruhé jsme už lovili Big Wave. Na oceánu ale začalo foukat a vlny to ničilo. Na potřetí to ale vyšlo,“ popisuje Smékal. Natáčení zabralo dohromady třináct dní. „Bylo to asi nejrychlejší natočení Big Wave. Slyšel jsem, že některé štáby na ni čekali třeba i tři měsíce,“ upřesňuje Novák.
Dokument se natáčel v zimě. Venku bylo podle režiséra chladno, teploměr ukazoval okolo 10 °C. „Když jsem tři hodiny surfoval, ve vodě mi bylo teplo. Kluky ze štábu jsem ale dost často litoval, protože se klepali na břehu a natáčeli mě,“ vypráví surfař Novák. Kamery měli podle režiséra umístěny pod vodou, ve vzduchu i na surfu. Premiéra dokumentu No Wave Back se uskutečnila 25. 5. 2018 v pražské Lucerně. Poté byl snímek promítán i ve Vídni a Bratislavě. Během následujících měsíců bude ke zhlédnutí téměř ve všech větších českých městech.