České tenistky jsou úspěšné i díky lepší práci v klubech, míní experti
Po Janě Novotné, která vyhrála v roce 1998 tenisový Wimbledon,přišla dlouhá mezera. Český fanoušek si na další úspěch musel počkat dlouhých třináct let, než přišla Petra Kvitová s vítězstvím na stejném turnaji. Následně se radovala i z vítězství na Turnaji mistryň a s reprezentací ve Fed Cupu, jemuž Česko dominuje posledních pět let s výjimkou ročníku 2013, kdy prohrálo 1:3 v semifinále s Itálií.„Tuzemský tenis má úspěchy především proto, že existují silná centra, kde dostávají hráči i hráčky veškerý servis a mají kvalitní trenéry,“ domnívá se tenisový redaktor MF Dnes Michael Bereň. Na rozdíl u mužů, kteří podle komentátora Eurosportu Radka Barkmana dávají v mládí při výběru sportu raději přednost fotbalu a hokeji.
Lepší práce v jednotlivých klubech tak dodala Česku silnou generaci hráček. Hned sedm tenistek se totiž pohybuje v elitní stovce světového žebříčku mezi singlistkami. Stejný počet zástupkyň se poté nachází i mezi nejlepší padesátkou žen pro čtyřhru. „Většina z nich se navíc nekrčí někde na konci, ale promlouvá výrazně do světové špičky. Prožíváme zlaté období českého ženského tenisu,“ říká bývalá tenistka Sandra Kleinová. Sama zároveň dodává, že tréninkový a turnajový systém pro děti je v tuzemsku dobře nastavený a poskytuje výborný základ pro ty, kteří budou mít vůli a píli na to, proniknout do absolutní špičky.
Pomáhá jim zdravá rivalita
Češky si na rozdíl od jiných reprezentací zároveň pomáhají tím, že působí navenek jako velké kamarádky. Navzájem se podporují, a proto se jim v posledních letech tak daří, což se například v USA či Rusku neděje. „Jsou mezi nimi opravdu většinou dobré vztahy. Mají všechny dost úspěchů a řekla bych, že rivalita uvnitř tu není,“ prohlašuje Kleinová. Podle Barkmana může být tenistkám zdravá konkurence v rámci reprezentace jedině prospěšná.
Čtveřice českých hráček na Turnaji mistryň, kam se kvalifikuje vždy osm nejlepších dané sezóny pro singl i debl, je tak pouze logickým vyústěním posledních let. Vyjma Plíškové se další tři účastnice ve čtyřhře – Andrea Hlaváčková s Lucií Hradeckou a stejně tak i Lucie Šafářová se na závěrečný podnik sezóny kvalifikovaly letos podruhé. Šafářová startovala v Singapuru minulý rok i ve dvouhře. Letos nastoupí po boku Američanky Bethanie Mattekové-Sandsové, se kterou vyhrála už tři grandslamy, naposledy na začátku září v New Yorku.
Právě česko-americké dvojici věří experti nejvíce, že by mohla dojít v Singapuru nejdále. „V deblu minimálně jedna česká zástupkyně postoupí do semifinále a myslím si, že se bude dařit Lucii Šafářové ve dvojici s Mattekovou-Sandsovou,“ tuší Bereň. „Spojitost v páru mezi nimi funguje. Jsou výborné kamarádky a fakt, že vyhrály US Open, je ještě více posílil. Tam neměly konkurenci. Matteková skvělé servíruje a zároveň obě hrají dobře na síti,“ přidává se Barkman. Kombinace párů z různých zemí jsou na turnajích mimo reprezentační akce povoleny.
Plíškové situace vyhovuje
Premiérová účast naopak čeká na Karolínu Plíškovou jedinou českou zástupkyni ve dvouhře. Ta se do Singapuru kvalifikovala především díky povedené šňůře na amerických betonových kurtech, kde se jí podařilo postoupit i do finále US Open. „Na Turnaji mistryň bude v pozici, kdy nebude mít co ztratit. V Americe z ní spadl psychický blok. Zvládla těžký zápas s domácí Venus Williamsovou a to v tenise často stačí,“ komentuje situaci okolo Plíškové Barkman. Jako jediná z Češek se navíc představí nejen v singlu, i ve čtyřhře s Němkou Julií Goergesovou.
V případě ženského tenisu hraje zvláště psychika klíčovou roli jako v žádném jiném sportu. „Jsou citlivější bytosti. Jejich trénování není tak jednoduché. Trenér musí nejdřív poznat, co si k hráčce smí a nemůže dovolit a podle toho nastavit pravidla,“ vysvětluje Tomáš Zíb šéftrenér tenisového klubu 1. ČLTK Praha a bývalý hráč. I podle něj odletěla Plíšková do Singapuru v pozici, která jí může vyhovovat. „Je typ hráčky, která dokáže sebekriticky zhodnotit vlastní výkon a to ji může pomoci,“ dodává.
