Americký fotbal má nálepku nebezpečné hry. Zranění se ale od ostatních sportů neliší, říká jedna z hráček
Jak vás napadlo věnovat se tomuto ne tak úplně typickému holčičímu sportu?
Dříve jsem cvičila závodně aerobic, ale chtěla jsem si vyzkoušet i něco víc týmového. Náhodou jsem narazila na fotky z tréninku amerického fotbalu u kamarádky na Facebooku, tak jsem se rozhodla, že si to půjdu vyzkoušet. Na první pohled vypadá, že jde ve hře jen o násilí, ale není to tak. Důležitou součástí je i taktika. Také se říká, že americký fotbal je nejtýmovější sport. Každý hráč má svou úlohu, všichni o sobě navzájem musí vědět. Navíc si myslím, že už neplatí, že by kontaktní sport nebyl pro holky.
V čem se liší ženský americký fotbal od toho mužského?
Rozdíl je v počtu. My hrajeme v osmi, originálně je to v jedenácti. Pravidla jsou ale jinak stejná, možná u holek se víc kouká na to, aby hra byla bezpečná. Například nárazy hlavou jsou hodnocené u obou pohlaví jako faul. U žen se ale více hlídají právě takovéhle násilné zákroky.
Už se vám stal nějaký vážnější úraz?
Druhý rok, co jsem hrála, jsem si přetrhla zkřížený vaz v koleni. Stalo se to během zápasu v říjnu 2016, špatně jsem došlápla a do toho mě zrovna skládaly na zem. V tu chvíli jsem si nic neuvědomila a pokračovala dál. Pak mě ale koleno začalo bolet, šla jsem k doktorovi a nezahrála jsem si až do srpna následujícího roku. Úrazy ale nejsou vážnější nebo častější než v jiných sportech. Nálepka nebezpečného sportu je zbytečná, jsou tu stejná zranění jako u házené nebo u volejbalu.
Nepřipadáte si zrovna jako ladná víla.
Je tento sport spíše pro mohutné ženy?
Ne, váha se vůbec neřeší, každý má nějakou svou roli. Některé pozice jsou běhavější, některé víc rvavé, někdo míč hází a někdo chytá. Je super, že máme v partě různorodé členky. Jsou tu úplně drobounké holky nebo i takové, které by člověk nechtěl potkat v noci v metru. Není to ale tak, že každý, kdo přijde na trénink, by si bez přípravy mohl zahrát. Musí mít už nějakou fyzičku.
Co vás na hře nejvíc baví?
Asi to, že je jde o týmový sport a také mě baví ten adrenalin. Já jsem kliďas, ale když jsem na hřišti s týmem, tak se nechám hrou úplně strhnout. Vtipná je ale výstroj. Hlavně ty kalhoty vypadají na holkách trochu legračně, elast´áky a veliký ramena. No nepřipadáte si zrovna jako ladná víla.
Setkala jste se s nějakými negativními reakcemi od vašeho okolí, že hrajete právě americký fotbal?
Vyloženě negativní ne, navíc už si zvykli. Prvotní reakce je ale vždycky údiv nebo překvapení. Lidé kolem mě to brali trochu stereotypně, že je americký fotbal pro totální choleričky, které se potřebují vymlátit. Nebo že je tento sport jen pro velké mohutné holky. Pak se ale začali zajímat, jak to funguje. Doma jsem třeba vysvětlovala, že nejde o něco brutálního.
Holky jen tak nenapadne, začít hrát americký fotbal.
V nejvyšší české lize, kterou hrajete, jsou jen tři týmy a sezona trvá pouze od září do listopadu. Vynahrazujete si nějak nedostatek zápasů?
Snažíme se hrát i přípravné zápasy. Byly jsme třeba v Německu a v Maďarsku. V Polsku a Maďarsku máme spřátelený tým. Cílem je, abychom nehrály se stejným týmem, se kterým pak soutěžíme. Během roku hlavně hodně cvičíme a běháme, a to nemusí bavit někoho, kdo si chce hlavně zahrát. Teď jsme v předsezonní přípravě, neboli off season. Trénink je hodně zaměřený na atletiku a posilování. Až bude venku hezky, což bude zhruba v dubnu, začneme trénovat na hřišti. Tam už se soustředíme víc na věci spojené s hrou jako je práce s míčem nebo házení.
Americkému fotbalu se věnujete již několik let. Máte pocit, že se zájem o tento sport v Česku zvyšuje?
Určitě, vznikají i nové týmy. Loni byla poprvé druhá liga pro menší party, kde se hrálo v sedmi nebo v pěti lidech, myslím. Jsou to týmy z Plzně nebo Ostravy. Zájem pomaličku roste, ale holky jen tak nenapadne, začít hrát americký fotbal. Většina se k němu dostala jako já, tedy náhodou. V Praze teď vznikl třetí tým. Dokonce už se objevují ve větší míře i ženské trenérky. Jednu máme už delší čas u nás v týmu. Ženský americký fotbal je ale v České republice mladý sport, takže nás zatím trénují převážně muži.
