Americká baseballová legenda v Praze. Cal Ripken junior učil děti, jak nejlépe házet
V pražské Troji, na hřišti baseballového týmu Sabat, se právě schází nadšené děti s pálkami v ruce. Do Prahy na týden přijel Cal Ripken junior, americká baseballová legenda, kterého většina zná pod přezdívkou Železný muž. Za 16 let totiž odehrál v týmu Baltimore Orioles 2632 zápasů bez přerušení. Děti ve věku 12–15 let nastupují na rozlehlé hřiště a čekají, co se bude dít. „Kde je? To je on? Vypadá jinak než na fotkách,“ říká jedno z dětí. „Protože jsi koukal na ty, kde byl mladší. Teď už vypadá jinak,“ vysvětluje mu jeho spoluhráč. Okolo pobíhá několik fotografů a trenérů. Jakmile vysoký a statný Ripken promluví, děti soustředěně poslouchají.
Rodiče jako podpora
Ripken nejdříve předvádí tři různé způsoby krátkého hodu a příhozu. „Sice hraju už pět let, ale tenhle pohyb s otočenou rukou jsem neznal,“ říká jeden z hráčů. Nedočkavci v hloučku už mávají rukama. Tým se rozdělí na půlku a jedna jde hrát s Ripkenem. Děti po sobě pokukují a už ani nedutají. Nejdříve hází míč jeden druhému v kruhu. Snaží se kopírovat to, co jim před chvílí americká legenda ukazovala. Černovlasý kluk se rozeběhne, padá, ale okamžitě vstává. „Nevadí, zkus to znova,“ povzbuzuje ho Ripken a dodává, že by chtěl ostatním předat něco z toho, co se naučil od svého otce. Ten byl totiž po 36 let baseballovým koučem. Chlapec chytá míček a hod se mu podaří. S radostí cupitá zpět do řady.
Celý trénink trval pro jednu skupinu třicet minut. Opravdový zápas se ale hraje na 9 směn a trvá i tři hodiny. „Naučil jsem se nový pohyb rukou, dříve jsem ji měl moc napnutou. A taky jsem nevěděl, že se dá házet i na jinou stranu, než jsem zvyklý,“ říká jeden z hráčů. S každým dítětem, které má hod za sebou, si baseballová hvězda plácne. „Velmi dobře,“ chválí probíhajícího chlapce, který se okamžitě začne usmívat. Trénink končí a všichni se shromažďují uprostřed hřiště. „Jaké byly ty tři hody, které jsme se dnes naučili?” zkouší Ripken děti a ty okamžitě předvádí, co si pamatují. Jeden z pohybů, který je pro Ripkena typický, jsou takzvané housle. Při nadhazování se bradou dotkne ramene.
Rychlá autogramiáda
Jakmile Ripken odchází, hlouček dětí, rodičů a fotografů ho okamžitě pronásleduje. „Na, tady máš ten míček a jdi. Já tě u toho vyfotím,“ běží tatínek za svým synem, který chce podpis. Pro děti byl trénink s americkou hvězdou rozhodně velký zážitek, i když některé přiznaly, že hráče dřív neznaly. „Táta mi řekl, že tady bude a vyprávěl mi, co všechno dokázal,“ říká Liam Murphy (15), který je v týmu Sabat už pět let. Ripken strávil s dětmi skoro dvě a půl hodiny. Jakmile podepsal všechny kartičky a čepice, naskočil do připraveného auta směr Brno. Tam ho čekají další tréninky a setkání s mladými hráči.