Sport

Dvacetiletému Janu Čejkovi se vyplnil dětský sen. Jako profesionální český plavec letos splnil hned dva limity na olympijské hry. I když se neprobojoval až do vysněného semifinále, je pro něj samotný start velký úspěch. Po každé prohře má prý motivaci do dalších závodů, jeho dalším cílem jsou Olympijské hry 2024 v Paříži.

Sedm měsíců byla uzavřená veškerá vnitřní sportoviště v České republice. Znovuotevření fitness center a posléze i bazénů, saun a wellness však majitelům ztracené zisky nenahradí. Uskutečnilo se totiž na začátku léta, které indoorovým aktivitám příliš nepřeje. Návštěvnost fitness center se pohybuje kolem 50 % oproti předchozím létům.

Největším snem většiny hokejistů je zahrát si slavnou NHL a blíže k jeho splnění je i 22letý Lukáš Rousek. Před dvěma lety na něj získalo právo americké Buffalo, se kterým na konci dubna podepsal dvoucestnou smlouvu na dvě sezóny. Útočník tak odchází z extraligové Sparty. Cesta do nejprestižnější ligy světa je ale plná překážek.

S uvolněním protikoronavirových opatření přišla i možnost trénování ve skupinách. A tak se po půl roce sešel i ženský druholigový tým v tréninkové hale Lázní Kynžvart. Do té doby musely hráčky trénovat jen doma, individuálně. Teď se konečně mohly vrátit do normálního režimu, kdy mají trénink každý den. Společné sportování po tak dlouhé době nezvykle bolelo, jak pocítila i autorka tohoto textu.

Šipky bývaly opomenutá hospodská zábava. Dnes se řadí k vrcholovým sportům a koluje v nich spousta peněz. Na takovou životní úroveň se chce dostat i Karel Sedláček, zvaný Zlej Kája, který jako první Čech vybojoval PDC (Professional Darts Corporation) ProTourCard, a hraje se 128 nejlepšími šipkaři světa.

Od finále mistrovství světa v hokeji, kdy Česko porazilo Slovensko, uplynulo v pátek 14. května jednadvacet let. Hvězdnou éru však v posledních letech vystřídaly neúspěchy. Letošní šampionát v Lotyšsku kvůli koronavirové pandemii navíc začíná 21. května, tedy v době, kdy dříve běžně končil. Skalní příznivci se ale shodují, že právě sportovní úspěch by mohl národ opět stmelit a přinést jim trochu radosti.

KOMENTÁŘ: Nepodložený rasismus řeší Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) přísněji než likvidační zákroky. Tato organizace už udělila tresty za všechny prohřešky ve vyhroceném osmifinále Evropské ligy mezi fotbalovými kluby Slavií Praha a Glasgow Rangers. Postih za údajnou rasistickou urážku pro obránce Ondřeje Kúdelu lze oproti ostatním považovat za nepřiměřený.

Odchovanec Havlíčkova Brodu a bývalý slávistický kapitán Tomáš Souček (26) letos opět zvítězil v anketě o nejlepšího fotbalistu České republiky. V současné době patří český záložník mezi opory londýnského West Hamu, který se i díky němu řadí mezi pětici nejlepších klubů v anglické Premier League. Přesto Souček nezpychl a zůstává skromným a pracovitým hráčem, který nezapomíná na svůj domov.

Mladí hokejisté by spolu chtěli trénovat a vyhrávat zápasy, ale nemohou. V posledních měsících se připravují jen sami doma, v Česku totiž už rok probíhají vlastně pouze profesionální soutěže. Obzvlášť pro osmnáctileté nebo devatenáctileté hráče, kteří chtějí dostat šanci v dospělém hokeji, je situace náročná. Jen těžko si udržují motivaci trénovat. I ti nejnadějnější junioři začínají přemýšlet o jiné budoucnosti pro případ, že se nebudou moct živit sportem.

GLOSA: Na fotbalovém hřišti patřil Karel Poborský (48) k nejlepším, zahrál si například za Manchester United a navždy zůstane součástí reprezentačních týmů, které získaly stříbro na mistrovství Evropy v roce 1996 a bronz o osm let později. Nyní se však pouští do jednoho z nejtěžších životních zápasů. Jeho kandidatura na předsedu FAČR (Fotbalová asociace České republiky) se objevila jako blesk z čistého nebe. Je však úspěšná hráčská kariéra dobrým předpokladem k tomu vést český fotbal bez korupce?