Kultura

Česko-francouzský spisovatel Milan Kundera 1. dubna oslavil 90. narozeniny. Od roku 1975 žije trvale v Paříži a píše pouze ve francouzštině. Jeho jméno si lidé spojují s knihami Žert, Nesnesitelná lehkost bytí nebo Směšné lásky. Přesto, že jsou Kunderova díla napsaná složitým stylem, studenti je pořád čtou nejen v povinné četbě.

Jedno z nejvyhledávanějších turistických míst na Malé Straně v Praze, Lennonova zeď, dostala zcela novou podobu. V pondělí 18. března ji dvě desítky umělců znovu pomalovaly. Tvůrci se drželi zejména motivů svobody a tématu třicátého výročí od pádu komunismu, které měla tato akce připomínat.

Známé písně zpěvačky Heleny Vondráčkové si diváci mohou poslechnout v novém muzikálu Radka Balaše Kvítek mandragory. Na prknech pražského divadla Broadway měl premiéru 13. března. Představení pojmenované po jedné ze zpěvaččiných nejznámějších písní láká na herecké obsazení a srozumitelný děj. Příběh trochu narušují muži převlečení za ženy, kteří místy předvádí cosi podobného travesti show, což zastiňuje jinak kvalitní herecké i pěvecké výkony.

Dětem, které vyrostly na Kouzelné školce, pomalu odcházejí postavy, které je provedly dětstvím. Ve čtvrtek 14. března zemřel Stanislav Zindulka, před dvěma lety Libuše Havelková. S každým odchodem někoho takového, jako byl kouzelný děda Standa nebo babička Libuška, si nutně uvědomujeme, že i my stárneme. Jako by nám s každou takovou ztrátou ubyl i kousek z našeho dětského světa.

Pražský módní salon Hany Podolské se proslavil zejména v období první republiky. Její šaty nosily herečky jako Adina Mandlová nebo Lída Baarová. A studenty oděvního návrhářství Podolská inspiruje dodnes, hlavně svým podnikatelským duchem a precizností ve zpracování oděvů. Její modely můžete ještě dva měsíce vidět vystavené v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.

Od smrti zpěváka Karla Kryla uplynulo 3. března již čtvrtstoletí. Autor písní jako Bratříčku, zavírej vrátka, Král a klaun, Anděl nebo Veličenstvo kat má stále mnoho příznivců, mezi starší i mladou generací v Česku a na Slovensku. V dubnu by oslavil 75. narozeniny. To, že se na Kryla stále nezapomnělo, dokazuje i ocenění Rytíře české kultury, které mu 24. února 2019 in memoriam udělilo ministerstvo kultury.

Vtěsnat život francouzské spisovatelky Sidonii-Gabrielle Colette do jednoho filmu je nelehký úkol. Napsala padesát knih, vystupovala jako varietní umělkyně, měla milostné vztahy s muži i ženami a třikrát se vdala. V roce 1948 byla nominovaná na Nobelovu cenu za literaturu. Zachytit aspoň část jejího života na filmové plátno se pokusil režisér Wash Westmoreland.

Na vlastní kůži poznala, jaké to je bojovat s Islámským státem. Kurdská novinářka Lína Issová sledovala válku v severoiráckém Mosulu z první linie. Devět měsíců ve městě pracovala jako fixerka pro zahraniční novináře, tedy jako někdo, kdo je dokáže dovést až na místo bojů, ale také zpátky. O své zkušenosti a vzpomínky se podělila s návštěvníky debaty, která byla součástí přehlídky filmů s blízkovýchodní tématikou Arabské noci. Ta se uskutečnila v pražském kině Lucerna třetí únorový víkend.

Jedna z nejoblíbenějších dětských hraček na světě, panenka Barbie, je i přes změny vzhledu stále v kurzu. Za jejím zrodem stála v roce 1959 americká společnost Mattel. Ikona hračkářského průmyslu v té době byla vyumělkovaná, ale postupně se začala více přibližovat realitě. Teď je panenka dostupná v mnoha odstínech pleti, má různé barvy vlasů, méně make-upu a rozdílné tvary postav.

Americká Akademie filmového umění a věd rozhodla, že diváci v letošním přímém přenosu udílení Oscarů neuvidí předávání cen v některých kategoriích. O odvysílání vítězného momentu a děkovné řeči přijdou výherci v kategorii střih, kamera, masky a krátký hraný film. Předávání Oscarů totiž podle statistik ztrácí zájem diváků, což je podle názoru Akademie zapříčiněno přílišnou délkou pořadu.