Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky
tetovani-clanek

Zákazníci neustále vyžadují novou tvorbu, tatérům však kvůli covidu chybí inspirace

Tatérská studia zůstávají od loňského roku zavřená, pracovat doma se ale paradoxně může. Koronavirová pandemie tak nutí mnohé umělce k přesunu zpět do domácího prostředí, v němž většinou začínali. Někteří však vládní nařízení porušují a nepřestali dělat v ateliérech. Tatéři se zároveň snaží uživit i jinou formou umění, často jim ale chybí to nejzásadnější – nové nápady.

První pracovní příležitost v tatérském studiu si Michaela Ziernwaldová (21) vyzkoušela krátce před začátkem koronavirové pandemie. Netušila však, že nebude moci téměř rok pracovat. „V létě sice přišlo krátké rozvolnění, ale lidé málokdy v tomto období chtějí kvůli slunci a koupání nová tetování,“ vysvětluje snížený zájem Ziernwaldová. Začala si proto hledat uplatnění v jiném odvětví. Díky zakázce na kresby pro lékařskou ordinaci v Praze měla alespoň nějaký příjem.

Další možnost návratu do ateliéru přišla až v prosinci. „Věděla jsem, že studia opět brzy zavřou, takže jsem před vánočními svátky pracovala i se zraněnou rukou,“ vzpomíná Ziernwaldová na dobu, kdy si přivřela paži do dveří. Lidé podle ní mají o tetování stále zájem, ačkoliv je nyní náročné vymyslet termín sezení. Klientů bývá na čekacích listinách kvůli uzavření v uplynulých měsících mnoho. „Místo ve studiu mám naštěstí stále jisté a těším se na brzké otevření. Rozumím ale tatérům, kteří kvůli nedostatku financí klienty přijímají nadále v ateliérech,“ dodává Ziernwaldová. Možnost pracovat z domova však sama nevyužila, ani nemusela. Mezitím totiž připravila kolekci ručně malovaného oblečení, o niž mají zákazníci velký zájem.

Umělci se snaží nabízet nové produkty

Podobně jako Ziernwaldová si jinou tvorbou přivydělává i tatérka a grafická designérka Sandra Kubíčková (25). Před rokem měla v plánu zaměřit se pouze na tetování, nakonec je ale ráda, že zůstala na poloviční úvazek v grafické firmě. „Momentálně mám víc času na malování obrazů nebo ilustrací. Klientů ale není mnoho,“ popisuje. Loni na finanční covid příspěvek od státu nedosáhla kvůli zaměstnání ve firmě, v dalších vlnách již dostávala 500 korun denně. Příjem je však podle ní stále výrazně snížený a většinu poplatků hradí z našetřených peněz.

Také Kubíčková začala během pandemie k porušování nařízení přistupovat shovívavěji. „Zpočátku jsem ostatní tatéry, kteří pracovali nadále mimo domov, nechápala. Postupem času jsem se však přestala divit,“ říká Kubíčková, i když obcházení pravidel považuje za riskantní. Mnohým kolegům ale v domácím prostředí chybí žádoucí zařízení. „Pokud tatéři klientům důvěřují, že je nenahlásí, nevidím důvod, proč by nemohli nadále fungovat i ve studiu. Je to lepší než stále čekat, zda se o nás někdo postará,“ dodává. Kubíčková se snaží být na sociálních sítích aktivní a pro zákazníky kreslí volné motivy. Koronavirová krize ale dopadá na psychiku umělců a inspiraci pro nové výtvory mnozí tatéři nenalézají.

Hygienické podmínky nemusí být doma stejné

Chybějící podněty a nechuť tvořit líčí i tatérka Neira Furmánková (24), která se momentálně snaží uživit ilustracemi a prodejem plátěných tašek s vlastním designem. „Měla jsem chvíle, kdy jsem vůbec nekreslila. Neměla jsem nápady a chuť cokoliv dělat. Manžel naštěstí stále pracuje, bez něj bych nájem zaplatit nemohla,“ uvádí. Na tatéry je leckdy vyvíjen nátlak ze strany klientů, kteří vyžadují neustálý přísun nové tvorby i během lockdownu. Kreslit na povel ale mnohým umělcům prostě nejde. „Stále čekám na otevření studií, doma mi chybí potřebné vybavení,“ říká Furmánková. Přijde jí ale pochopitelné, že někteří tatéři pracují v domácím prostředí, v němž vláda služby povolila. „Je paradoxní, že ve studiu, které je schválené hygienou, se tetovat nesmí, ale doma v mnohdy nesterilních podmínkách to nevadí,“ dodává.

Studentka marketingu Františka Rohlíčková (21) uvádí, že by uvítala sezení v ateliéru i v průběhu koronavirové pandemie. „Za poslední rok jsem byla na tetování pouze jednou, realizovali jsme jej doma. Mám ale domluvené už i další termíny, které se podle aktuálních nařízení uskuteční buď ve studiu, nebo znovu v domácím prostředí,“ říká Rohlíčková, jež tatérům v dodržování hygienických podmínek důvěřuje.


Bedřiška Holoubková
Bedřiška Holoubková
Jsem studentkou prvního ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Kromě psaní se věnuji fotografování na film, hudbě nebo umění. Ročně přečtu kolem osmdesáti knih, sbírám hodinky Prim a léto trávím nejraději pod stanem.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.