Travestita Daisy Dee: Moje 80letá babička je největší fanynka
V kolika letech jste začala napodobovat zpěvačky a převlékat se za ně?
Já jsem s tím začala už ve třech letech. Moje teta dělala ve fanklubu Heleny Vondráčkové kronikářku a doma tak měla všechny desky, cédéčka a obrázky. Pro mě byla nejúžasnější věc, když jsme za ní přijeli a já lítala po paneláku v šatech a křičela jsem, že jsem Helena Vondráčková. Od té doby ji miluju a napodobuju.
Kdy přišla ta myšlenka, že byste chtěla dělat travesti show?
Někdy kolem dvanáctého roku jsem si uvědomila, že jsem homosexuál. To byla doba, kdy jsem se začala o všechny věci kolem zajímat a přišla jsem na to, že existuje místo, kde se člověk může stát úplně někým jiným. Byla jsem fascinovaná a dělat travesti show se v tu chvíli stalo mým cílem a životním snem. Takže ve čtrnácti jsem lítala namalovaná a čekala jsem, až dostanu občanku, aby mě pustili někam do klubu (smích). A hned, jak to šlo, tak sem vytáhla všechny hrůzy ze skříně a šla jsem.
Jaká byla reakce rodičů, když jste řekla, čím se chcete živit?
Tak s rodiči se už dlouho nebavím. Ale babička je v 80 letech největší fanynka. Ta s dědou jezdí od začátku skoro na každé představení. Natáčejí si show a pořád si ji pouštějí. Babička je št´astná, když může být vzadu v šatně a česat paruky.
A jak vás mezi sebe travestité v začátcích přijali?
Přišla jsem do kabaretu. Tam sedělo šest transek. Řekla jsem jim, že budu dělat tohle a tohle. Jejich reakce byla, že teda určitě ne, at´ si sednu do kouta, jsem ticho nebo mě zbijou. Vybojovat si místo je strašně těžký a trvá to několik let. A to si novodobé rádoby umělkyně neuvědomují a hrajou si na hvězdy a dámy.
Takže mezi vámi funguje rivalita a závist?
Dřív se normálně rozřezávaly podpatky a rozstřihávaly se šaty. To bylo šílený. Kdo chce dělat tuhle práci, tak musí mít ostrý lokty a nenechat se sebou vymetat. Je to taková vysoká intrikářská.
Nesetkáváte se se špatnými reakcemi návštěvníků show?
Tak sem lidi jdou vyloženě na travesti, takže tady v kabaretu je to v pohodě. Ale jsou místa, kam si vás objednají. Například někam na buranskou diskotéku, okolí Prahy je nejhorší. Jednou po mě třeba házeli kostkama ledu. Jenže musím vzít každý byznys, protože je to prostě práce. A ožralové jsou tam všude. I když někdy přijdou a řeknou, že to bylo super.
Takže lidi změní názor?
Přesně. Třeba na nás přišla banda skinů. Řvali, že nám rozbijou držky, tak se to uklidňovalo a nakonec jsme byli největší kámoši a vypili jsme spolu litr vodky.
Máte kromě travesti show ještě jinou práci?
Dělám sestru v domě pro seniory. Tam všichni vědí, jak se ještě živím. Vystupuju prakticky každý víkend, a proto mi vychází moje staniční sestra velmi vstříc. Jenom kolegyně jsou naštvaný, že mám výhody. Přitom tam dřu přes týden a ony si přijdou na víkend sednout a závidět, že mám víc než ony.
Je něco, co vám travesti show vzala?
Vůbec. Jen volný čas.
Takže není žádná věc, která by vám na téhle práci vadila?
Líčení a odličování. Líčení zabere tak dvě až tři hodiny a odličování tak půl. Je hrozný, než ze sebe lepidla dostanu technickým lihem. A taky balit a vybalovat všechny krámy. Doma to taky vypadá hrozně, když se všude válí kostýmy a líčidla. Mám plný byt třpytek.
Jedním z čísel bylo i napodobování skupiny ABBA. Foto: Magdalena Šuková
Je to tedy tak, že když se odlíčíte a sundáte si šaty, necháváte svou druhou identitu za sebou?
Ano. Určitě to není tak, že bych po ulici nebo doma lítala v dámských šatech. To v žádném případě neexistuje. Mám přítele, normálně sedmiletý vztah. Takže je to pro mě práce, která se stala koníčkem a ne životní styl.
Pořídit si všechny ty šaty musí být hodně finančně náročné?
To je. Já si na kostýmech dávám hrozně záležet. Program se mění jednou za půl roku a například v tom předešlým jsme měli peří na hlavách a to byla darda. My si všechno hradíme sami. Ušít šaty a koupit látky vyjde kolem dvanácti tisíc, paruka kolem šesti tisíc a boty tři tisíce. Pak líčení, a tak dále. Takže jedna róba stojí kolem 20 000 korun.
A kolik jich máte?
Za večer jich vystřídám devět. Peníze se musí točit, takže na tom sice netratím, ale zase ani závratně nevydělávám. Ale nemohla bych to dělat v laciných hadrech. Já si na tom fakt zakládám. A hodně se inspiruju v zahraničí.
Odjet do kabaretu do zahraničí vás nikdy nelákalo?
Dostala jsem nabídku do Německa, ale neuměla jsem si představit, že půjdu do světa v osmnácti letech. Mám ale sen dělat hlavní show girl v Las Vegas. A i kdyby to nevyšlo, tak se tam pojedu alespoň podívat.
Které vaše číslo máte nejradši?
Nejradši mám Kylie Minogue, Jennifer Lopez a Helenu Vondráčkovou. Lidem se líbí to, co zrovna frčí. Klasické komerční záležitosti. Ale člověk musí mít cit, jestli ta písnička za to stojí. Protože pak investovat peníze do něčeho, co by nemělo trvanlivost ani rok, to nemá cenu.
Jak dlouho byste chtěla tuhle práci ještě vykonávat?
Dokud budu vypadat tak dobře, jak vypadám teď (smích).