„Swap bude populární jako Dior,“ myslí si organizátorka výměn
Kupovat si jen nové zboží v dnešní době není nutností. Swapy nabízí mnohem zajímavější zážitky než jen přehrabování se věšáky. „Mou vizí je změnit návyky v nakupování a snížit odpad,“ říká organizátorka některých swapů v Česku Lucie Poubová (35). Výměny pořádá už tři roky a jejich prostřednictvím se snaží své vize uskutečnit. „Měníme myšlení lidí, učíme je sdílet, nelpět na věcech a na penězích,“ vysvětluje. Výměny jsou pro lidi i společenskou událostí a odpočinkem, kde panuje příjemná atmosféra a mohou si popovídat s ostatními.
Swap spočívá v tom, že lidé na vybrané místo přinesou použité věci, které jsou stále v dobrém stavu, ale nehodí se jim. Organizátoři a dobrovolníci je roztřídí. Účastníci výměn si pak mohou vybrat něco, co se hodí zrovna jim. Je jen na jejich svědomí, kolik si toho odnesou. Věc získají zadarmo, nebo za symbolické vstupné. Dají tak úlovku šanci na delší život a zároveň jej pošlou zpět do koloběhu věcí. „Když se mi něco, co si odsud odnesu, přestane líbit, přinesu to na swap příště. Dokonce jsem jednou narazila na svoje triko, které jsem asi před rokem donesla na swap,“ říká dobrovolnice Petra Hyklová. Věci, které si z výměn nikdo neodnese, putují společnosti POTEX, která je rozdělí do různých neziskových organizací.
Kupovat si nové věci přestává být in
Věci, které se na výměnách objevují, často skrývají i hlubší příběh. „Vždycky si představuji, co všechno ten člověk zažil, kde byl, skutečnost ale neznám. Kolikrát to ani nejde, pokud se s předchozím majitelem té věci nedáte do řeči,“ říká Alice Matůšů, kterou nebaví kupovat věci z velkovýroben. Naopak je ráda, když za použitými věcmi vidí příběh, který u zboží v obchodech nenajde. „Přinesla jsem sem tunel, kterým lezou malé děti. Dcera ho skoro nepoužívala, hned si ho někdo vzal,“ vypráví návštěvnice swapu Jiřina Nováková (45), které udělalo radost, že si tunel našel nového majitele.
Zájem o věci z druhé
ruky roste. Před třemi lety byla Lucie Poubová jediná v Česku, kdo swapy dvakrát až
třikrát do roka pořádal. Nyní organizuje výměny každý měsíc a chystá se je pořádat i častěji. Podle Poubové jsou návštěvníky swapů převážně ženy
různých věkových kategorií. Pravidelně se vracejí a doporučují je i svým
známým. „Chodí sem kamarádky, kolegyně z práce, tři generace žen. Jednou přijde jedna, podruhé dvě, pak tři. Zájem se zvyšuje,“
potvrzuje Poubová. Příčinou toho jsou měnící se zvyky v nakupování. Stále víc lidí místo návštěvy obchodu radši počká,
až se bude konat další swap a potřebnou věc seženou tam. „Kupovat si nové a
nové věci a plýtvat tím teď není in. Swap bude populární jako Dior,“ myslí si
Poubová.
Výměnami se šetří zdroje, příroda i peníze
V dnešní společnosti
není podle Poubové problém něco získat, ale něčeho se zbavit, aniž by vznikl odpad. Právě na tom je myšlenka swapu založená. Lidé mají doma věci v dobrém stavu,
které nepoužívají, a ty pak ztrácí hodnotu. „Mám dost zbytečného nakupování a zbytečného vyhazování. Úplně mě vytočí, když
vidím, jak přetékají popelnice. Lidé si nakupují hromadu věcí, které
nepotřebují, a pak je vyhodí,“ vysvětluje dobrovolnice Hyklová. Účastníci výměn
se shodují na tom, že předáním věcí dál šetří nejen finance, ale
i přírodu, a nepodporují tím masovou výrobu. Swap jim připadá jako nejekologičtější
cesta, jak se něčeho zbavit a zároveň něco získat. Domů si s sebou odnáší také dobrý pocit, že mohli svými věcmi udělat radost někomu jinému.
