Život studenta dvou vysokých škol: hodně stresu, málo volného času a prospané víkendy
Studium je pro mnoho lidí velice náročné. Pokud ale jako Šanda studujete prezenčně Vysokou školu ekonomickou a dálkově Univerzitu Karlovu, navíc na půl úvazku pracujete jako finanční analytik, máte program na každý den jasný.
Dopoledne i odpoledne tráví Jan ve škole. Na oběd si najde maximálně 20 minut, aby snědl jídlo, které si vzal z domova. Po škole jde do práce a večer domu. Tam povinnosti ale nekončí, musí se učit na další den a chce trávit čas i se svou partnerkou. „Druhá škola pro mě neznamená 100% nárůst práce. Školy se mi v mnohém prolínají. Navíc se snažím předmět pochopit a ne ho jen absolvovat. Ve volném čase tak čtu knihy k tématu a tím se vlastně učím,“ říká Šanda.
S přibývajícími starostmi se automaticky hromadí stres. Navíc při zkouškovém období si mnoho studentů sáhne na dno svých sil. I když lze ve škole zaslechnout výmluvy o tom, jak se pod tlakem lépe pracuje, nemělo by se nic přehánět. Šanda běžně naspí jen pár hodin mezi zkouškami a první volný víkend obvykle celý prospí.
Ze stresu mohou snadno vzniknout zdravotní potíže
Systém učení do noci a dopisování seminárních prací na poslední chvíli ovšem není jen hazard s výslednými známkami. Podle Jana Kulhánka z Psychoterapie Anděl, která nabízí ambulantní služby psychologů a psychoterapeutů, hrozí i depresivní stavy a úzkost. „Pokud má student ještě nějaké vrozené vlohy pro stres. Může se rychle dostat k nechutenství, či přejídání. Což může končit až anorexií, či bulimií,“ dodává.
Sám Šanda se snaží po večerech sportovat. Na pár minut se jít proběhnout prý pomáhá k hlubšímu spánku i celkové psychické pohodě. Dále je třeba během náročných týdnů dostatek zeleniny. Navíc pomáhá mít denně pevný režim. Jen tak poté může člověk studovat, pracovat a pořád si vyhradit hodinu na poker, nebo procházku se psem. „Největší trik, jak vše zvládnout, je jednoduchý. Musí vás škola bavit. Já mám štěstí, že jsem si vybral školy, které se doplňují a přednášky jsou velice zajímavé,“ vysvětluje Šanda. Jen díky tomu se podle svých slov mohl dostat až do třetího ročníku.
Za lepší zdravotní stav se dá bojovat
Kulhánek radí, že pro opravdový boj se stresem je třeba studium neprokrastinovat. Právě hotové úkoly jsou klíčem ke klidu. To ovšem není žádná novinka a snadněji se o tom mluví, než dodržuje.
V případě, že by na sobě člověk začal cítit příznaky horšího zdravotního stavu, měl by okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Takové příznaky bývají návaly úzkosti, nechutenství, nebo naopak přejídání. Častým signálem je i špatný spánek.
Různých pomůcek pro boj se stresem je nespočet. Každému ovšem pomáhá něco jiného. Zdarma si lze přehrát relaxační hudbu, která pomůže se uklidnit. Pokud ale chce člověk do relaxace investovat, na lepší duševní klid se specializují hodiny jógy. Všechny tyto metody ovšem mají jeden společný princip – na chvíli odpoutat mysl od povinností a tím jí dopřát odpočinek.