Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Sprejeři mají vše na dosah ruky. Možná proto se mnoho z nich cítí bez motivace

Původ malování na pouliční zdi se datuje od šedesátých let v New Yorku. V Česku začal trend graffiti o tři dekády později. V současnosti je podle lidí pohybujících se v tomto prostředí všechno daleko dostupnější než dříve. Hlavně potřeby pro sprejování, které se dají pořídit mnohem snáze v kamenných obchodech i přes on-line prodejny.

Lenka Semeralová (32) se věnuje tvorbě graffiti od šestnácti let. Malování po zdech ji fascinovalo, protože se mohla touto formou svobodně vyjádřit. Také poslouchala rap, což ke graffiti většinou neodmyslitelně patří. Když začínala, tomuto druhu umění se věnovalo jen velmi málo žen. I proto pro ni bylo obtížnější prosadit se, protože svět graffiti je hodně soutěživý. „Kluk nemusel okolí vysvětlovat, proč maluje, ale u holky se hned vymýšlelo několik důvodů, proč to asi dělá. Navíc jsem musela čelit spoustě sexistických komentářů, které zpochybňovaly můj zápal,” připouští Semeralová. Zároveň si ale myslí, že v dnešní době je situace pro slečny daleko jednodušší i díky sociálním sítím, kde se mohou propojit s lidmi z celého světa.

Každý by měl mít vlastní styl

Také Radim Komárek (30) začínal s graffiti v mladém věku a vše odkoukal od starších a zkušenějších writerů. „Hodně mě inspirovaly české filmy Gympl a Vejška, které se na malování zaměřují,” vysvětluje. Komárkův styl písma je spíše jednoduchý, což považuje za své poznávací znamení. To je podle Semeralové u graffiti důležité, protože každý by měl mít vlastní styl a pracovat na něm. „Základem je pochopit, co se dá s tvarem písmene dělat, aby to dávalo smysl. Nemůže se jen nesmyslně kroutit,” říká Semeralová. V začátcích jí pomáhali kamarádi, kteří malovali už déle. Nyní už vše zvládá sama. 

Komárek se už malování po zdech téměř nevěnuje kvůli jiným pracovním aktivitám, ale vzpomíná na to jako na nezapomenutelné a adrenalinem nabité období života. Několikrát totiž Komárek s dalšími writery utíkal před policií, když malovali na ilegální plochy.

Spreje či fixy jsou dostupnější

Veliký zájem o graffiti zaznamenalo Česko v devadesátých letech. Také Pasta Oner (41), jeden z nejznámějších současných umělců, začínal malovat po zdech, kdy mu bylo teprve třináct let. Podle něj jsou na tom dnešní mladí writeři mnohem lépe, co se týče dostupnosti například vybavení, tedy sprejů či fix. „Na druhou stranu mám pocit, že jsou tím demotivovaní. My měli touhu objevovat, hledat a vymýšlet,” dodává Pasta Oner.

S ním souhlasí i Semeralová. „Díky sociálním sítím si člověk prohlédne tvorbu tisíců lidí z celého světa, sežene spreje během chvilky v kamenných prodejnách i on-line,” zmiňuje. Podle ní ale právě větší otevřenost umění přitahuje řadu lidí, která kašle na nepsané zvyklosti. „Neznají třeba základní pravidlo, že nemůžete malovat přes návrh lepšího writera,” vypráví Semeralová. Dřív se podle ní pravidla dodržovala velmi striktně, ale nyní si spousta sprejerů dělá, co chce. Právě takové chování může mnohým, kteří pravidla respektují, celý zážitek zkazit.


Anna Čmuchálková
Anna Čmuchálková
Jsem studentkou třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Ve volném čase přispívám do online magazínů o módě. Ráda čtu, sleduji české filmy a cestuji.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.