Sportovní fanouškovství je víc než jen zábava
Nejen pro zábavu, ale hlavně z pocitu naprosté spoluúčasti si fanoušci kreslí vlajky na své obličeje, oblékají národní dresy svých sportovců a jedou kamkoli a jakkoli daleko podpořit svůj oblíbený tým, svůj národ a svůj sport. Jejich touha po vítězství jiných není o moc menší, než je touha samotných sportovců po vítězství jejich vlastním. Fandění je láska, závislost, naplnění a neméně tak trochu adrenalinová záležitost.
Vášeň fandů pro daný sport a pro vytoužené vítězství je bohužel někdy až tak silná, že jsou kvůli ní a svému sportovnímu přesvědčení schopni ubližovat konkurenčním fanouškům, rozbratřit se se starým kamarádem, vsadit poslední peníze na nejistý výsledek některého ze zápasů a často i bezmyšlenkovitě riskovat svůj život nebo život svojí rodiny.
Mnohokrát byly vysílány případy, kdy otec vzal na svou oblíbenou rally syna, aby ho možná naučil fandit stejnému sportu. K umocnění zážitku se protlačili až dopředu, dokonce do velmi rizikové oblasti, která tak byla jasně označena. Porušil nepsaná pravidla bezpečného fandění a to se mu záhy vymstilo smrtelným zraněním dítěte a vážným poraněním jeho samotného.
Protože všechno má své meze, každý líc má i rub. Je potřeba brát nadšení pro cokoli s respektem, je potřeba naučit se krotit své vášně a emoce, najít zlatou střední cestu, která vám umožní pokaždé úžasný a neopakovatelný zážitek z té absolutní sounáležitosti, kterou fandové cítí, ale neohrozí vás ani nikoho jiného. I přesto, že je sport bezesporu víc než jen hra, i přesto, že je to něco, kvůli čemu tisícům a statisícům lidí na světě bije srdce, neměl by být i tím, co jim to tlukoucí srdce zastaví.