Roli tanečních převzaly návody na YouTube. Mladí se tak etiketu učí virtuálně
S příchodem koronaviru a zavedením vládních opatření se zrušily veškeré kulturní akce a s nimi i taneční. Právě na nich mají mladí příležitost se naučit základy společenského chování a etikety. Při absenci těchto akcí se lidé začínají spoléhat na internet. „Začala jsem koukat na videa různých zahraničních youtuberek, které vysvětlují, jak se chovat v restauraci nebo při společenské události. Situace předvádějí názorně a zábavnou formou,” vypráví studentka herectví Michaela Kroupalová (22), která se o etiketu začala zajímat v karanténě.
Ani americká studentka psychologie žijící v Česku Natalie Smithová (24) nezahálí a učí se etiketu pomocí videí. „Myslím, že by základy etikety měl ovládat každý. Je jedno, jestli je mladý nebo starší. Každá žena ocení, když se k ní muž na schůzce chová jako gentleman a ne jako buran,” vysvětluje Smithová. Stejně jako Kroupalová se i Smithová začala o etiketu zajímat z důvodu osobního seberozvoje.
Společenské chování se nejlépe učí naživo
Taneční lekce jsou dobrou průpravou do života. Člověk se v nich kromě správných kroků naučí i základy společenského chování. Ne všichni je však v době před koronavirovou pandemií navštěvovali. Jednou z nich je i učitelka anglického jazyka Anna Dostálíková (28), která toho nyní trochu lituje. „Neměla jsem možnost se etiketu naučit naživo v průběhu tanečních, protože jsem měla mnoho jiných koníčků a ani se mi tehdy nechtělo. Proto se v ní zdokonaluji nyní alespoň přes videa,” říká.
Student ekonomiky Martin Tkalčík (24) naopak taneční absolvoval ještě před pandemií a je za to velmi rád. „Nyní je všechno zavřené a už bych se základy etikety asi nenaučil. Už nemám důvod ani odhodlání. Díky tanečním nyní alespoň vím, jak dámě správně podat ruku nebo kdy má vcházet do místnosti první muž a kdy žena. To se do života hodí,” myslí si Tkalčík.
Semináře pořádané českým mistrem etikety
Dostálíková sice do tanečních nechodila, ale etiketu i přesto velmi dobře ovládá. „Od osmnácti let jsem čtyři roky chodila na intenzivní kurzy společenské etikety, kde jsem se naučila například jak držet skleničky na jednotlivá vína nebo jak správně stolovat,” vypráví Dostálíková. Rodiče ji už od dětství vedli k zásadám správného chování, takže je pro ni tento způsob života samozřejmostí. V dospělosti se dvakrát zúčastnila semináře Ladislava Špačka (71), českého mistra etikety. „Jednou se jednalo o obecný workshop a podruhé o business etiketu,” říká a dodává, že se díky Špačkovi mnohé naučila. Například co dělat při rautu nebo jak se obléct pro danou příležitost.
Podle Špačka je ve společnosti velmi vidět, že etiketa odchází do ústraní, protože se doba rapidně mění. „Nejhorší složkou české etikety je stolování. Neumíme držet ubrousky ani příbor nebo jíst pečivo. Často jsme při stolování bezradní,” uvedl Špaček pro deník.cz. Podle něj nejvíce záleží na tom, jak je situace v rodině nastavená a jestli rodiče vedou děti k zásadám etikety. Pokud je základy slušného chování nenaučili rodiče, druhou možností bylo navštěvovat třeba zmiňované taneční.
V každé lekci bývá vyhrazena část, kdy se studenti věnují jen a pouze společenské výchově. „Každý týden jsme jí věnovali pravidelně asi deset minut,” vysvětluje učitel tance František Vyskočil z pražské Taneční školy Vyskočil. Z hodin se žáci dozvěděli to, kdo je společensky vyšší a nížší osoba a jaká se k tomu vážou pravidla, kdo zdraví a podává ruku jako první nebo jak se má jít správně ze schodů. „Jsou to všechno praktické věci, které člověk zažívá několikrát denně,” dodává Vyskočil. Podle něj nutí žáky chovat se jinak i společenské oblečení, než když na sobě mají například triko a džíny. Na druhou stranu si ale Vyskočil myslí, že spoustu mladých vnímá základy etikety jen jako historii jejich babiček a prababiček.
