Partnerské vztahy jsou kvůli koronaviru ohrožené, přibývá domácího násilí
Po třech letech vztahu se Karel K. (21) a jeho přítelkyně Viktorie rozhodli začít bydlet spolu. V únoru se přestěhovali do nového bytu a krátce na to přišlo omezení vycházení. Vídají se teď mnohem častěji než dosud byli zvyklí. „Snažíme se, abychom netrávili dvacet čtyři hodin v kuse ve stejné místnosti. Viky například cvičí a kouká na seriály v obýváku a já hraji hry v ložnici,“ popisuje Karel K. Přiznává ale, že se občas dohadují o nepodstatných věcech, jako třeba o tom, co si dají k obědu. „I přes některé problémy je příjemné mít doma pořád svou polovičku. Když se na pár hodin zavřeme každý do jiné místnosti, jsme pak na sebe milejší a nelezeme si na nervy,“ vysvětluje Karel.
Ani Irena Brousilová (21) se nevyhne hádkám se svým přítelem Davidem. Ten se k Brousilové a jejímu pětiletému synovi nastěhoval měsíc před omezením vycházení. Chodí spolu jen tři měsíce, a tak si postupně zvykají na to, jaké mají domácí návyky. „Večer jsem dlouho vzhůru a v průběhu dne si třeba na hodinu lehnu se synem. David ale chodí spát už v deset večer a vadí mu, že já nejdu s ním,“ popisuje Brousilová. Mimo to se dokážou pohádat třeba i o tom, jaký si pustí seriál. Brousilová je ale ráda, že se díky karanténě může s přítelem blíže poznat. Malé hádky jsou podle ní ve vztahu běžné.
Zvyšuje se agrese
Odborníci však upozorňují, že hádky mohou postupně přejít i do fáze domácího násilí. „Je to tím, že lidé jsou spolu zavření a nemají možnost se sebrat a odejít,“ řekla psycholožka Iveta Kociánová pro Deník. Bílý kruh bezpečí, jenž pomáhá obětem kriminality, vypracoval podle informací Policie ČR statistiku o počtu nahlášených případů domácího násilí. V březnu 2020 bylo v celé České republice oznámeno 111 případů, o devět méně než za únor. „Nárůst ohrožených klientek může však přijít až po uvolnění karantény,“ vysvětluje zástupkyně neziskového centra pro ženy ROSA Zdena Prokopová. Většina z žen totiž nemá možnost se ozvat, když jsou s násilným partnerem celý den v jednom bytě.
Právě kvůli opakující se agresi se rozhodla těsně před karanténou rozejít se svým přítelem Kateřina Vedralová (21). „Tušila jsem, že taková nařízení přijdou a neuměla jsem si představit, že bych s mým, teď již bývalým, přítelem musela být stále doma,“ říká Vedralová. Poslední měsíce jejího vztahu byly občas dramatické. „Často jsme na sebe křičeli a slovně útočili. Asi bychom se zabili, kdybychom spolu zůstali,“ dodává Vedralová. Okamžitě si našla nový byt a odstěhovala se. Lidem, kteří se ocitli v podobné situaci jako Vedralová, radí psycholožka Jitka Douchová, aby vedli spory především konstruktivně. „Jakmile se ve fázi hádky dostane jeden z partnerů do afektu, nedá se to ukočírovat. Je důležité vše odložit na později, dokud partnerům nevychladne hlava. Rozhodně by se ale neměly nedořešené hádky zametat pod koberec,“ upozorňuje Douchová.
Karanténa jako zkouška vztahu
Příkladem toho, že opatření kolem koronaviru mohou pozvednout vztah na vyšší úroveň je Dominik Dušek (22), jehož přítelkyně mu každý den doma pomáhá, i přesto, že spolu nebydlí. „Přítelkyně teď nechodí do školy, a tak se o mě stará, když chodím do práce. Vaří mi a občas i pomůže s úklidem. Začal jsem si jí mnohem více vážit, protože to není vůbec její povinnost,“ říká Dušek. To, že karanténa může vztah posílit, potvrzuje i psycholožka Douchová: „Může to být skvělá zkouška toho, co vše vztah vydrží. Jak umíme sami za sebe, ale i spolu, zvládat kritické situace. Je důležité dívat se na situaci i z pozitivního úhlu pohledu a vyzobat si z ní to dobré.“
