Pandemie koronaviru mění zajetá novoroční předsevzetí
Pro studentku Lídu Marečkovou (26) jsou předsevzetí už každoroční tradicí. Vždy si předem píše cíle, kterých by chtěla v následujících měsících dosáhnout. „Letos si chci najít více času na sport a výlety. Také bych si ráda předsevzala pořádnou dobrodružnou dovolenou, ale na to si musím ještě počkat. Uvidím, jak se bude v Česku pandemie vyvíjet,“ popisuje Marečková. V roce 2021 by chtěla začít i pravidelně plavat a běhat. Bazény jsou ovšem nyní kvůli protiepidemickým opatřením uzavřené, a tak jí nezbývá nic jiného, než čekat, až se zákazy zase rozvolní. Smůlu mají i ti, kteří se v novém roce chtěli věnovat například posilovně nebo horolezecké stěně. Tu toužila vyzkoušet právě Marečková. „Snad se k tomu někdy dostanu. Naštěstí se dá stále chodit na výlety a běhat do přírody. To je pro mě nejdůležitější, protože i tak můžu trochu cvičit a cestovat po Česku,“ dodává.
Hlavní je zdraví
Naopak čtyřiadvacetiletá studentka Kristýna, která si z osobních důvodů nepřála uvést příjmení, předsevzetím příliš nefandí. „Na nový rok jsem si dala už jen jediný cíl, a to přežít ho ve zdraví,“ míní s tím, že kdyby zvládla také třikrát týdně cvičit, bude spokojená. „Vždy pro mě bylo ale nejdůležitější zdraví rodiny a nejbližších,“ říká. Doufá tedy, že v roce 2021 se situace trochu uklidní.
Že lidé kvůli pandemii mění předsevzetí, si všímá také životní koučka a terapeutka Tereza Hanusová (41), která se zaměřuje na priority a rovnováhu ve vlastním životě. „Lidé se kvůli vládním opatřením nemají čím rozptylovat, takže mají mnohem více času být sami se sebou a svými rodinami. Zjišt´ují tak, co je pro ně opravdu podstatné a zásadní. To je především zdraví, vztahy a peníze,“ vysvětluje Hanusová. S tím souhlasí právě Kristýna: „Studuji vysokou školu a zároveň pracuji v kavárně. Doufám tak, že letos nebudu zase půl roku bez příjmů a konečně třeba uvidím své spolužáky.“
Motivace na první místě
Ačkoliv jsou předsevzetí u většiny lidí populární, Hanusová doporučuje mít spíše vizi do budoucna. „Se svými klienty pracuji na představě, která je bude motivovat a táhnout správným směrem, aby neměli nereálná předsevzetí, která stejně nesplní,“ vysvětluje Hanusová.
Tím si prochází i student Karel Thiele (24), který si každý rok dává stejný cíl, a to začít se věnovat hudbě. Nikdy ale předsevzetí nedotáhne do konce. Jen občas si zahraje na kytaru, na klavír nebo si zazpívá. „Vždy si říkám, že už konečně něco dokážu, ale kromě malých pokroků v trénování se dál neposunu,“ říká Thiele a přiznává, že se nejspíš trochu bojí vkročit do neznáma.
Právě před příliš vysokými ambicemi varuje Hanusová klienty a upozorňuje, že je vždy potřeba stanovit si konkrétní kroky, jak ke svému cíli dojít. „Pomohu jim stanovit vizi, kterou opravdu chtějí. Poté vidí, jak se k cíli přibližují. Nadšení z dalšího posunu je bude každé ráno tahat z postele,“ objasňuje Hanusová.
