Oblečení z pravých kožešin je přežitek. Většina módních značek nabízí ty umělé
Studentka Julie Nečajeva (20) má ve své skříni kožich z králíka, ale nenosí ho, protože ji nepřijde moderní. „Moje rodina pochází z Ukrajiny. Tam je jejich nošení zcela normální,” vysvětluje Nečajeva. Jelikož jsou tam mnohem chladnější zimy, jsou pravé kožichy stále v oblibě. Izolují teplo mnohem více než ty umělé. Kromě toho jsou považovány za symbol bohatství a přepychu. „Platí, že čím jsou objemnější, tím je daná osoba bohatší,” dodává.
Symbol přepychu i krutosti
Módní trh cílí na mladé a při tvorbě kolekcí se řídí jejich názory. Mnoho z nich se v dnešní době zajímá o ekologii, udržitelnost a důstojné zacházení se zvířaty. „Nemyslím si, že je v dnešní době zapotřebí zabíjet zvířata pro to, aby se z nich vyrobilo oblečení,” říká studentka Eva Podstavková (20), která by si na sebe pravý kožich kvůli etice a ceně nikdy nevzala. V butiku může zákazníka vyjít až na sto tisíc korun, zatímco umělý stojí v módních řetězcích kolem pěti tisíc korun.
Naproti tomu majitelka módní PR agentury Babora Bergová (41) pravé kožichy nosí, protože jí je v Česku během zimních dní chladno. „Abych zimu přečkala, neobejdu se bez nich. Nosím je a nosit budu. Navíc ty pravé vydrží několik desítek let,” říká. Přijde jí, že dnes značky využívají umělou kožešinu schválně, aby se zavděčily mladším zákazníkům.
Znečišt´ování životního prostředí
Pravé kožichy jsou skutečně v některých ohledech lepší investicí. Při správném zacházení, kartáčování a kontrolování, zda nejsou napadeny moly, vydrží mnoho dekád. Umělé kožešiny z módních řetězců jsou při častém používání nositelné pár let, poté se opotřebí a začnou pelichat. Vyrábí se navíc z nerecyklovatelných akrylových přízí. Tento druh plastu, stejně jako ostatní umělé hmoty, znečišt´uje životní prostředí. „Výsledky analýzy naznačují, že se mikroplasty dostávají do řek a oceánů pomocí odpadních vod,” vysvětluje Jan Friedinger z neziskové organizace Greenpeace pro Reflex.cz. Mikroplasty ohrožují život mořských živočichů, kteří si je pletou s potravou. Na následky spolknutí mohou zahynout.
• 200 až 400 veverek
• 30 až 200 činčil
• 60 až 80 norků
• 16 až 22 rysů
• 10 až 20 lišek
• 10 až 16 vyder
(počet se odvíjí od velikosti oděvu)
Zdroj: Respectforanimals.org
Neetické zacházení se zvířaty
I přesto, že jsou umělé kožešiny neekologické, objevují se v obchodech stále častěji. Důvodem je sílící nezájem o pravé kožešiny. U pravých materiálů si zákazníci i ochránci zvířat po celém světě stěžovali na neetické zacházení s živočichy na kožešinových farmách. „Podmínky zde naprosto neodpovídají etologickým potřebám zvířat. Jsou chováni v malých drátěných klecích bez pevné podlahy. Způsob zabíjení také stojí za zmínku: lišky jsou zabíjeny elektrickým proudem a norci výfukovými plyny,” vysvětluje Barbora Bartušková Večlová z organizace Svoboda zvířat. V České republice byl dokonce vytvořen zákon, který přímo zakazuje kožešinové farmy. Vstoupil v platnost na konci ledna 2019.
Některé značky berou ohled jak na životní prostředí, tak i zvířata. Britská návrhářka Stella McCartney (48) využívá recyklovatelné materiály, jako organickou bavlnu nebo koženku. „Z lišek nebo norků se ve farmách využívá pouze jejich kožešina,” říká Barbora Bartušková Večlová. Na stejnojmenném webu stellamccartney.com návrhářka uvádí, že se zabitá zvířata ani nejedí. Zároveň dodává, že i přes nepoužívání pravé kožešiny nebo kůže, je možné vytvářet luxusní výrobky.
Nejpopulárnější v 50. letech
Kožešinové výrobky od 11. století oblékali muži a ženy z vyšších sociálních vrstev. Díky celebritám a značkám byly na vrcholu popularity zejména v 50. a 60. letech 20. století. Německý módní návrhář Karl Lagerfeld (†85) patřil k nejznámějším designerům používajícím pravou kožešinu.
V současnosti ale návrháři z módních domů Gucci, Versace, Michael Kors či Chanel výrobu kožešinových oděvů a doplňků zcela zastavili. Tito designéři nejsou jediní, kteří na celosvětovou problematiku reagují. Britská královna Alžběta II. se od roku 2019 také zřekla kožešinových výrobků. „Určitě je to krok správným směrem. Je vidět, že toto zboží postupně přestává být symbolem luxusu a že moderním se stává být ohleduplný ke zvířatům a přírodě,” myslí si Bartušková Večlová z organizace Svoboda zvířat.
