O počítačové kurzy mají senioři zájem. Potřebují ale individuální přístup
Josef Vacek (78) se rozhodl navštívit kurz práce s počítačem hlavně proto, aby mohl komunikovat s dětmi a vnoučaty. „Chtěl jsem si prohlížet rodinné fotky, dnes už je totiž málokdo nechává vyvolat, a také se dostat k nějakým novým informacím, které internet poskytuje,“ říká Vacek. Důvody, proč senioři navštěvují kurzy, jsou však rozmanité. „Většina seniorů vnímá internet jako důležitou součást dnešního světa, které ale nejsou součásti. Chtějí si to tedy také vyzkoušet a osahat,“ vysvětluje Jitka Kolářová, lektorka počítačových kurzů komunitního centra Nesedím, sousedím.
Internet je základ
Zájem o počítačové lekce je podle Kolářové velký. „První termín kurzu, který má kapacitu pěti lidí, byl obsazen prakticky ihned, takže jsme museli nakonec přidat ještě další dva,“ zdůrazňuje Kolářová. Podle ní je zájem o lekce i proto, že je v dnešní době stále těžší obejít se bez internetu. „Většina činností, které jsou senioři zvyklí dělat, lze stále ještě uskutečnit bez internetu. Takových služeb ale hodně ubývá,“ říká Kolářová a upozorňuje, že například komunikace s úřady se čím dál tím více přesouvá na internet.
Stanislava Weiglová (87) absolvovala lekce práce s počítačem, aby se mohla lépe připravovat na kurzy angličtiny, které povede od letošního podzimu. „Cítila jsem, že má počítačová gramotnost není taková, jakou bych jako lektorka angličtiny potřebovala. Chtěla jsem se naučit vyhledávat určité informace na internetu, něco si poslechnout a především komunikovat,“ vysvětluje Weiglová. Senioři se na kurzu učí posílat a otevírat emaily s přílohou, vyhledávat dopravní spoje nebo předpověď počasí. „Byl jsem překvapený z toho, co všechno se dá na internetu najít – staré noviny, videa, fotky i mapy,“ popisuje Vacek.
Čím menší počet, tím lépe
Na kurzech práce s počítačem senioři oceňují především individuální přístup. „Před rokem jsem navštívil kurz, kde nás bylo celkem 30. Téměř všichni jsme tehdy počítač viděli poprvé a lektorka nevěděla, kam skákat dřív. Samozřejmě jsem se nenaučil skoro nic,“ vzpomíná Vacek. Nejvíce tak podle Kolářové seniorům vyhovuje, když je jich na kurzu co nejméně. „Pro některé seniory je počítač zcela nová věc a internet neznámé prostředí. Práce s nimi tedy vyžaduje maximální trpělivost a individuální péči,“ vysvětluje.
Největší problém vidí Kolářová v nejistotě seniorů. „I když některé věci zkouší opakovaně, pořád je znát, že se bojí, zda opravdu klikají na správné tlačítko,“ říká Kolářová s tím, že nejdůležitější je hodně opakovat, aby si senioři určité postupy zautomatizovali. „Protože umím dobře anglicky, pojmy mi problémy nedělají. I psaní na klávesnici je pro mě snadné, protože jsem byla zvyklá psát rychle na stroji. Cítím ale, že budu muset zapracovat na celkové orientaci v počítači,“ přiznává Weiglová. Názory, že u starších lidí mizí schopnost učit se novým věcem a pamatovat si je, Kolářová nesdílí. Je přesvědčena, že na kurzy chodí aktivní a schopní senioři. Fakt, že jim některé věci trvají déle, na výsledku nic nemění.