Největším problémem při včelaření jsou nemoci
Včelaři se musí potýkat s mnohými překážkami. Největší z nich jsou nemoci. „Nejhorší, co může přijít je mor včel. Vše co se před tím vybudovalo, musí být spáleno a zlikvidováno. Potom je nutné začít od začátku,“ říká Pavel Laštovička, který se tomuto koníčku věnuje již pět let. Dalším nebezpečím je parazitické onemocnění Varioza, proti kterému se bojuje nejrůznějšími přípravky například odpařováním kyseliny mravenčí.
Další nepříjemností, která může včelaře potkat je řádění zlodějů. Ti někdy odcizí i prázdný úl. Z tohoto důvodu je nejlepší místo pro jeho umístění na zahradě přímo u domu. Pozor si musí dát samozřejmě také na žihadla. V současné době se proto šlechtí především včely s malou agresivitou. Na jejich útočnost má však vliv také počasí či to, jak moc je člověk zpocený. „Zejména před deštěm bývá celé společenství doma a brání úl i sebe,“ uzavírá Laštovička.
Vybavení lze vyrobit
Počítat včelaři musí také se značnou investicí. Člověk, který chce s tímto koníčkem začít, potřebuje podle Laštovičky především čas. Konkrétně je nutné vědět například to, že na podzim se včelstva musí krmit roztokem obsahujícím vodu a cukr v poměru 1:1, je důležité také připravovat úly a další vybavení či kontrolovat, aby se společenství nerojilo. Nezbytné jsou také prostory, kam umístí úly a jednu místnost, kde bude medovat a uschovávat věci v zimních měsících. Nutností jsou také například úly, ochranné prostředky či nádoba, do které bude stékat med.
„Začátečníci si musí mnohé vybavení koupit. Například medomed, který se používá pro získávání medu z plástů, ho bude stát okolo 10 000 Kč. Když jsou však včelaři kutilové a mají prostory a možnosti, tak si například úly a některé další potřeby udělají doma,“ upřesňuje Pavel Laštovička. Celková cena vybavení je velmi individuální a odvíjí se zejména od počtu pěstovaných včelstev.
Výnos medu závisí na počasí
Pokud se včelaři se všemi překážkami vypořádají, mohou si pochutnat na sladkém nektaru. I produkce medu však záleží na mnoha faktorech. Roli přitom hraje například síla a doba trvání zimy, která ovlivňuje délku období, kdy mohou být včely venku. Dalším faktorem je také aktuální stav a síla daného včelstva. O něm rozhoduje především to, zda je společenství správně zazimováno, zda není napadeno nemocemi a v neposlední řadě také hojnost rojení.
Při včelaření může mnohdy hrát roli i rodinná tradice. „Kdysi dávno to dělal můj děda a potom můj otec, který musel kvůli nemoci přestat. Mně se tento koníček líbil, a proto jsem si ho chtěl zkusit. Začal jsem, když jsem dodělal školu,“ popisuje Laštovička své začátky. V současné době má na zahradě za domem čtyři včelstva a na jeho medu si pochutnává celá jeho rodina.
