Musím být i napůl psycholog, říká prodavačka paruk
Jací lidé u vás nejvíce nakupují?
Většina zákazníků jsou nemocné ženy, které mají rakovinu nebo jsou po úraze. Často trpí alopecií, která způsobuje vypadání všech chlupů na těle. Mnohdy jsou nemocné ženy hodně nerozhodné. Na druhou stranu paruky nakupují také ty, které mají náročné zaměstnání a musí pořád vypadat udržovaně. Paruku tak používají jako rychlého kadeřníka. Občas přijdou také mladá děvčata, která chtějí rychlou změnu barvy vlasů, nebo jdou na nějakou party.
Proč jsou nemocné zákaznice nerozhodné? Mají z koupě paruky obavy?
Ano, kolikrát přijdou i třikrát, než se odhodlají k nákupu. Poprvé přijdou třeba jen proto, že dostaly poukaz od lékaře na slevu. Nakonec však řeknou, že to vlastně není nic pro ně. Podruhé přijdou za týden, že by to tedy asi přece jen zkusily, ale nakonec nakoupí až napotřetí. Všechno se to musí rozležet v hlavě. Jsou také lidé, kteří mají k parukám vyloženě odpor.
Co pak s tím?
Pokud dělá taková žena v byznysu, tak je to docela problém. Když je ale během nemoci doma, nebo pracuje například jako umělkyně, stačí, když si vezme na hlavu čepici nebo šátek.
Vaše práce musí být někdy psychicky náročná.
Ano, to je. Mnohdy nestačí být jen prodavačka, ale také napůl psycholog. Musím vědět, jak řešit chvíle, kdy se například rozpláče zákaznice v kabince. Málokdo si uvědomuje, že když žena přijde o vlasy, tak jí to mnohdy vezme více síly než třeba chemoterapie. Ženy to hodně řeší. Říká se také: „Vlasy, koruna krásy.“ A je to tak.
Chodí k vám také muži?
Ano, ale mnohem méně než ženy. Muži nakupují paruky spíše pro legraci. Třeba plešatému kamarádovi k narozeninám. Spíše než Češi chodí k nám do obchodu muži z ciziny. Diví se, že máme v Česku tak levné paruky. V zahraničí vyjdou na dvojnásobek až trojnásobek.
V jakých cenových kategoriích se paruky pohybují?
Nejlevnější jsou strojově vyráběné z umělého vlákna. Ty vyjdou minimálně na tři až čtyři tisíce korun. Dražší jsou monofilové, které se vyrábějí ručně. U těch začínají ceny na osmi tisících. Monofilové paruky mají však mnoho předností. Látka uvnitř, kterou nazýváme montura, protože se na ní „montují“ vlasy, je v tomto případě téměř průsvitná. Na hlavě vypadá přirozeně, navíc je lehká a prodyšná. Nemocným přispívá zdravotní pojišt´ovna na všechny paruky většinou tisíc korun.
Dělají se ale také paruky z pravých vlasů. Ty jsou asi ještě dražší.
U vlasových strojově vyráběných paruk začíná cena na devíti tisících korun. Ručně dělané pak přijdou minimálně na 12 tisíc. Máme také jednu hodně dlouhou a objemnou paruku, která stojí 33 tisíc. To jsou už hodně dobře zpracované vlasy, které si i po vyprání drží svůj objem. Lidé ale často nechtějí do paruky příliš investovat. Když jim řeknu, že ty nejhezčí stojí třeba devět tisíc, okamžitě odvětí: „No tak na to rychle zapomeňte.“
Pro koho je vhodnější vlasová paruka a pro koho naopak ta z umělého vlákna?
Každá má své přednosti. Syntetická paruka je praktičtější, protože vlasy drží stále svůj tvar. Stačí ji nasadit a jdete. Po vyprání se nechá jen uschnout na umělé hlavě, pročeše se hřebenem a máte původní účes. Některým lidem s citlivější kůží umělé vlákno, které může být trochu pichlavější, vadí. S přírodními vlasy je zase víc práce. Po umytí musíte udělat navíc nějaký kadeřnický úkon a zformovat tak znovu účes. Vlasové paruky proto kupují především ženy, které nikdy neměly vlasy a chtějí si trochu s jejich česáním a tvarováním pohrát.
Jak často se musí paruka prát?
Když nosí člověk neustále jen jednu, tak zhruba každý týden. Používá se na to speciální šampon a kondicionér, který pečuje o vlákno a zároveň zbaví paruku potu. Při každodenním nošení vydrží opravdu hezká tak rok. Při delším používání je opotřebovanost mnohdy znát už na první pohled. Hodně záleží na tom, jak člověk o paruku pečuje.
Drží paruka na hlavě dobře? Nemusí se třeba přichycovat sponkami?
Nemusí, naopak by se mohla zevnitř poškodit. V montuře je všité na spáncích takové prolamovací pérko, díky kterému drží paruka na hlavě sama o sobě. Ženy v ní chodí cvičit, plavat, mohou dělat i kotrmelce. Měla by vydržet. Pokud se nenasazuje na holou lebku, ale na vlasy, je lepší dát pod paruku tenkou sít´ovanou čepičku, aby neklouzala.
Jaká omezení nošení paruky přináší?
Žena jde třeba na rande a bojí se, aby ji náhodou muž nepohladil po vlasech. Nebo jede s kolegy někam na víkend a nespí v pokoji sama. Na noc si musí paruku sundat, ale nikdo neví, že ji nosí. Často to proto není jednoduché. Jsou ale i ženy, které se to nebojí říct narovinu. Asi je jen otázka času, než to člověk vstřebá, protože s tím nějak musí existovat. Navíc jsou na světě horší věci než nosit paruku.
