Mezinárodní den žen není přežitek. Společnost se totiž stále potýká s nerovností
Za minulého režimu oslavovali Mezinárodní den žen ve velkém lidé i vláda. Nešlo však o svátek v pravém slova smyslu, do práce se totiž chodilo, ale v televizních či rozhlasových pořadech se mu lidé nemohli vyhnout. V televizi se to mužskými gratulanty jen hemžilo. Například v pořadu Kolotoč herec Radovan Lukavský ženám vzkazoval: „Přál bych vám, aby bylo nakupování a shánění základních potřeb snazší.“ Svátek měl rovněž nahradit původní Den matek, který byl po druhé světové válce potlačen.
Komunistická propaganda ženu raději zobrazovala jako pracující bojovnici za mír a socialismus. Dámy dostávaly tradiční rudé karafiáty a výjimkou nebyly ani dary v podobě předmětů do domácnosti, jako například kuchyňské utěrky. Ke konci dne se navíc konaly bujaré veřejné oslavy, jichž si ovšem užívali hlavně muži, protože ženy musely chystat všechno občerstvení a večer odcházely domů kvůli dětem. Po roce 1989 česká společnost přestala svátek slavit, právě kvůli úzké spojitosti s režimem. Postupem času ale veřejnost přijala svátek zase za svůj a jako významný den se u nás oficiálně zapsal do kalendáře v roce 2004.
O emancipaci se mluví více než století
Ve světě se MDŽ slaví od počátku 20. století. Jeho začátky historikové spojují s rozsáhlou demonstrací newyorských švadlen 8. března 1908. O rok později se právě na jejich popud konal první den žen. Dalším zlomovým okamžikem byla mezinárodní ženská konference, na které v roce 1910 prosadila konání MDŽ německá socialistka Klára Zetkinová, tehdy ovšem ještě bez pevného data.
Datum 8. března se ustálilo až po první světové válce. Organizace spojených národů však svátek oficiálně uznala až v roce 1975, má jít o připomínku mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
Boj za rovnoprávnost vedou ženy dodnes
MDŽ má své zastánce i v současné politice. Podle senátorky Adély Šípové (Piráti) je důležité si ho připomínat právě kvůli ženskému hnutí, které na přelomu 19. a 20. století bojovalo proti nerovnostem ve společnosti. „Tento den slouží jako připomínka zápasů, které lidé zažívali. Díky hnutí mají ženy skoro všude na světě právo volit. Slavení svátku tím, že dámy navaří a dostanou kytku, zcela popírá smysl celého dne,“ dodává senátorka.
I dnešní společnost se potýká s problémy, které jsou spojené s nerovností mezi pohlavími. To potvrzuje například i fakt, že ženy v Česku vydělávají i ve stejných postech a profesích méně než muži. Podle statistického úřadu Evropské unie by v roce 2021 musely ženy v tuzemsku pracovat o 69 dní déle než muži, aby si vydělaly stejné peníze. Mezi další problémy patří podprůměrný počet žen ve vedoucích pozicích i politice. Například v české Poslanecké sněmovně je z celkového počtu zákonodárců pouze čtvrtina žen.
