I šperky z betonu mohou zdobit dekolt

V paláci Archa prezentovalo svou práci 70 designérů a studentů nejen z Česka, ale i ze Slovenska, Polska, Maďarska a Německa. „Koukám a kochám se, ale nerozbil jsem prasátko, abych tady všechno nakoupil,“ přiznává Tomáš Faugner, který je pravidelným návštěvníkem festivalu Designsupermarket.

Co se týká šperků, návštěvníci se mohli nechat inspirovatod přítomných designerů. Byli tu ale i účastníci, kteří se naopak přišli podívat na to, co by asi nikdy nepořídili. „Moc jsem od toho neočekával, ale třeba takové korálky z betonu mně neuchvátily vůbec,“ komentuje práci Karly Olšákové a Kateřiny Matěchové návštěvník festivalu Ondřej Koráb.

K vidění byly extravagantní kousky například od Daniela Pošty a Zděnka Vacka, kteří na festivalu předvedli svou značku Zorya s kolekcí Virus. Jde zejména o náhrdelníky či náramky vyrobené z provazů prorostlé krystaly. „Musím říct, že je to originální nápad, který je však naprosto nepraktický,“ říká Koráb a dodává, že za cenu 15 000 Kč by to pravděpodobně nikdy nekoupil.

Vkus jako hlavní ukazatel módy

Módním doplňkem může být i beton. Foto: Šarlota Vilímková

Zdá se, že se nosí úplně všechno a módní ikonou může být člověk jak s provazem porostlým krystaly, tak s decentnějším stříbrným náhrdelníkem. „Nemohu úplně přesně určit, co je více v módě, zda jsou to extravagantní nebo jemnější klenoty,“ přiznává designérka Alena Hesounová. Podle ní si každý šperk najde svého zákazníka, záleží zkrátka na individuálním vkusu.

V současnosti si přijde na své snad každý: „Snažíme se objevovat nový materiál, se kterým se dá experimentovat a hledáme různé cesty jak vyrobit originální produkt,“ uvádí studentka pražské Vysoké školy umělecko-průmyslové Karla Olšáková příklad, jakým způsobem se snaží do světa módy přinést něco nevšedního a osobitého.

Designéři se shodují, že v současné době může být vkus jednotlivců tak rozdílný, že je opravdu těžké určit, co je v módě více a co méně. Důležité je však podle nich umět šperky nosit, to znamená dobře je zkombinovat s tím, co má člověk na sobě.

• beton
• móda
• šperky

Šarlota Vilímková

Ráda bych procestovala celý svět, poznala zajímavé lidi, vyzkoušela všechno, co mi život nabídne. A o tom psala - o lidech, místech, věcech a událostech kolem sebe! Na prvním stupni základní školy jsme psali slohovou práci o tom, jak a kde vidíme sami sebe za dvacet let. Já byla novinářka v New Yorku (nemalé ambice na desetiletou slečnu). O devět let později, po dokončení střední školy, která mě nebavila, jsem se měla rozhodnout co dál. Náhodou jsem vyhrabala starý cár papíru z šuplíku a přečetla si svou desetiletou vizi. Pousmála jsem se nad tím a ve stejný den se mi dostal do rukou letáček Vyšší odborné školy publicistiky. Dnes studuji žurnalistiku a píši pro Generaci 20. Díky mému dětskému snu jsem se dostala na tu správnou cestu, která mě opravdu baví, a i když neskončí třeba v New Yorku, tak mám pocit, že za to stojí.

Další články autora