Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Hudba může i léčit. Muzikoterapie pomáhá lidem vyrovnat se s emocemi

Muziku lze poslouchat ve volných chvílích pro pobavení, dokáže však i léčit. Muzikoterapie pomáhá především s problémy emocionálního charakteru. Lékaři ji tedy doporučují jako jednu z mnoha podpůrných léčebných terapií.

Když Elišce Fořtové (23) před pěti lety lékaři diagnostikovali úzkostně depresivní poruchu, rozhodla se najít pomoc v hudbě. „Pravidelně docházím na psychoterapii a k tomu ještě jednou za měsíc na muzikoterapii,“ říká Fořtová. Jako podpůrnou léčbu jí to doporučil psychiatr. „Abychom vyjádřili své nejhlubší emoce, nepotřebujeme slova. S pomocí hudby se můžeme hodně rychle a relativně snadno dostat k jádru člověka, k jeho prožívání a díky tomu s ním pak efektivněji pracovat,“ vysvětluje princip muzikoterapeutka Anna Neuwirthová.

Příznivý vliv na psychiku

Muzikoterapie má mnoho metod – od poslechu nahrávek až po aktivní tvoření hudby. „Já nejraději pracuji s živou hudbou a s živým poslechem. Během toho sleduji energii klienta, jeho náladu a emoce, se kterými mohu dále pracovat,“ říká Neuwirthová. Každý muzikoterapeut pracuje trochu jinak a reakce lidí mohou být různé. „U mě bývají lidé většinou mile překvapeni a potěšeni, když zjistí, jak to funguje a že jim muzikoterapie přináší úlevu. Klienti se ke mně často vrací nebo naopak dlouhodobě zůstávají,“ říká Neuwirthová. Vnímá to jako důkaz toho, že lidem muzikoterapie pomáhá.

Hudba má příznivý vliv na psychiku člověka, aktivuje emocionální pochody, snižuje stres a mimo jiné reguluje krevní tlak. „Muzikoterapie mě dokáže vždy uklidnit, zlepší se mi nálada, cítím se vyrovnaně. Pokaždé odcházím v lepším psychickém rozpoložení, než ve kterém jsem přišla,“ tvrdí Fořtová.

Nevyhovuje každému

Jsou ale i pacienti, kterým některé prvky muzikoterapie nesedí a dávají raději přednost jiné terapii. „Na začátku jsme dělali relaxační cvičení, abychom se uvolnili a pak jsme poslouchali samotnou hudbu. Některé skladby působily opravdu relaxačně, ale z klavírních skladeb a obecně vážné hudby jsem neměla dobrý pocit a nakonec jsem musela z místnosti odejít,“ popisuje svou zkušenost Nikola Nováková (24), která se setkala s muzikoterapií během své hospitalizace v psychiatrické léčebně.

Lékaři také upozorňují na to, že muzikoterapie je často zaměňována se zábavou.„Bohužel pozoruji rozsáhlý trend nadužívaní slova muzikoterapie v nesprávných kontextech – například v situacích, kdy se jedná třeba jen o relaxaci doprovázenou hudbou bez primárního léčebného cíle,“ vysvětluje Neuwirthová. U muzikoterapie jde ale především o vztah mezi klientem a terapeutem, o vnímaní reakcí pacienta a následné práci s ním. Nejde tedy pouze o využití zvuku a hudby jako relaxace, jak si mnoho lidí myslí. Terapeuti proto usilují o to, aby byl obor muzikoterapie vnímán širokou veřejností ve správném kontextu a ne jen jako příležitostný koníček. Z toho také vyplývají požadavky a vysoké nároky na zájemce, kteří se chtějí muzikoterapeuty stát. Kromě vysokoškolského vzdělání a muzikoterapeutického výcviku musí mít podle organizace CZMTA (pozn.red. Muzikoterapeutická asociace České republiky) uchazeči o profesi alespoň pět let praxe, která se týká přímé práce s klienty.


Eliška Neradová
Eliška Neradová
Jsem studentkou druhého ročníku na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Studuji zaměření Autorská žurnalistika. V Generaci20 jsem už druhý semestr a občas mě to i baví. Kromě psaní moc ráda čtu a jím.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.