Gumičkováním se baví i senioři
V 80. letech minulého století byla hitem „céčka“, od letošního roku by tímto fenoménem mohlo být gumičkování, založené na principu pletení a háčkování. To, že hobby baví napříč všemi věkovými skupinami, potvrzuje i starší zákaznice, která si kupuje vybavení v kamenném obchodě v Praze na Andělu. „Je to návykové, protože člověk chce vědět, co dalšího z toho vznikne,“ říká. Z barevných gumiček se pletou hlavně náramky, zručnější však zvládnou klíčenky, zvířátka a jiné postavičky.
Do České republiky se gumičková mánie dostala zhruba v polovině tohoto roku. To potvrzuje i prodejkyně Věra Burešová, která má s gumičkami stánek ve vestibulu stanice metra I. P. Pavlova. „V prvním měsíci byl denní obrat až šedesát tisíc a to pouze na gumičkách,“ konstatuje.
Děti baví nenáročnost
Cílová skupina, kterou byly původně děti od osmi do čtrnácti let, dnes už zdaleka neplatí. „Ke mně si chodí kupovat gumičky předškolní děti s maminkami, školáci, dospělí, ale i senioři,“ popisuje své zákazníky Burešová. Dokonce přímo ji naučila gumičkování paní v důchodu. „Jednoduchou techniku mě naučila třiaosmdesátiletá zákaznice. Když jsem jí řekla, že to neumím, odložila si berle a začala plést,“ popisuje prodejkyně.
Popularita, kterou gumičkování mezi dětmi má, je podle deseti oslovených matek způsobena hlavně nenáročností, kreativitou a také nezávislostí na pomoci rodičů. Oblíbenost této záliby je vyrovnaná jak u dívek, tak u chlapců. To potvrzuje i matka desetiletého Jakuba, Martina Fučíková, který gumičkování také propadl. „V prvních dnech, kdy jsme gumičky zakoupili, zapomněl i na počítač a mobil. Těší ho, že něco umí sám, a že může udělat radost dárkem. Na seznamu pro Ježíška tedy gumičky nechybí.“
Mezinárodní fenomén
Gumičkování proslavil ve světě Malajec čínského původu Cheong Choon Ng, který si v roce 2011 založil firmu vyrábějící dětské tkalcovské stavy na gumičkové náramky. Myšlenku mu vnukly dcery, když je viděl si takové náramky vyrábět. S firmou však uspěl až ve chvíli, kdy začal na internet nahrávat videa, ve kterých jeho dcery předváděly, jak se s výrobky pracuje.
Při nákupu komponentů je však namístě obezřetnost. V některých totiž byly nalezeny ftaláty a těžké kovy, a to zejména olovo. Zjistila to analýza Vysoké školy chemicko-technologické, o kterou požádala nezisková organizace Arnika. Podle Arniky je nutné kontrolovat složení výrobků – dobré je vyhnout se PVC a umělému kaučuku, nejméně rizikový je naopak silikon.
