Gaslighting: Násilí, které není vidět
Gaslighting je forma manipulace, během které jsou obětem záměrně a systematicky podávány nepravdivé informace. Pachatel se pomocí lží a ponižování snaží vyvolat ve svém cíli pochybnosti, na základě kterých nad ním získává kontrolu a prostor k citovému vydírání a zneužívání. „Expřítel opakovaně popíral fakta, obracel pravdu a ponižoval mě. Když jsem u něj například odhalila nevěru a konfrontovala ho s důkazy, osočil mě, že jsem si to vymyslela, protože jsem blázen,“ svěřuje se jednadvacetiletá studentka Anna, která čelila gaslightingu pět let.
Pachatelé působí sympaticky
Oběti v důsledku dlouhodobého psychického týrání často nevěří vlastním pocitům, mysli nebo paměti. Člověk se tak začíná neustále ptát, ověřovat si pravdu a ztrácí jistotu nad svou příčetností. Takový stav může vést k zásadnímu poklesu sebevědomí, narušení mentálního zdraví či depresi. „Dohnal mě k takovému šílenství, že jsem chtěla spáchat sebevraždu,“ přiznává Anna.
Tento psychický stav se odborně nazývá kognitivní disonance. Nesoulad mezi skutečným stavem věcí a vnucovanou představou vyvolává tlak, jehož se oběti zbavují právě převzetím podstrkované pravdy. „Manipulátor často používá odmítavé a pohrdavé argumenty jako například: Jsi blázen. Nebuď tak citlivý/přecitlivělá. Nebuď paranoidní. Bojím se, že nejsi v pořádku,“ vysvětluje psycholog Adam Táborský.
Podle odborníka jsou gaslightery obvykle osoby s narcistickými a psychopatickými rysy, kteří ve společnosti působí nezvykle charismaticky. „Byl nehorázně sympatický a vždy si uměl všechny získat na svou stranu. Když zavelel, všichni ho následovali,“ popisuje expartnera studentka Anna. Táborský dodává, že gaslighting může být efektivnější, než si mnoho lidí uvědomuje. „Téměř kdokoli může být náchylný k taktice gaslightingu. Dodnes je používána třeba vůdci kultů,“ tvrdí.
O problému se nemluví dostatečně
Spoluzakladatelka kampaně Bez trestu Klára Kadár upozorňuje, že se o problematice v Česku nemluví dostatečně. „Je potřeba vnést téma do veřejného prostoru, aby oběti mohly citové zneužívání rozeznat. Veřejnost totiž povědomí o tom, co gaslighting vlastně je, ještě moc nemá,“ konstatuje.
Táborský obětem doporučuje vyhledat odbornou pomoc. „Oporu můžete najít v krizových centrech, na krizových linkách, v sociální službách, nebo skrze psychoterapie. A hlavně ve svém okolí – v rodině a přátelích,“ říká. Podle odborníka však většina lidí nakonec najde způsob, jak vztah opustit a nechat manipulátora, aby hledal nový cíl. „Mně osobně pomohlo odletět do Ameriky a upřímně si myslím, že kdybych zůstala, nikdy bych od přítele neodešla. Nedokážu uvěřit, že jsem vše mohla tolerovat a žít s gaslighterem celých pět let,“ dodává studentka Anna.
