Díky MMA se dokážu lépe ovládat, říká jedna z prvních českých zápasnic Magdalena Šormová
Původně jste byla baletkou. Proč je z vás nakonec zápasnice?
Prostě mě balet přestal bavit, potřebovala jsem něco jiného. Balet se sice může zdát divákům jako něžný sport, ale pokud se mu věnujete na profesionální úrovni, je stejně náročný jako MMA. Jednou jde o velký tlak na výkon, jindy třeba o vyšší riziko vzniku poruchy příjmu potravy.
Vy jste někdy měla takové problémy?
Mně například před zápasem vlezly do hlavy diety. Musela jsem si dost věcí uvědomit, abych si nezadělala na problémy. Občas musím odehnat vnitřní pud, že bych měla neustále vypadat jako na fotkách z vážení, které probíhá před zápasem.
Řešíte vzhled i při zápase, kde na vás neustále míří fotoaparáty?
Samozřejmě v sobě mám trochu marnivosti a chci na fotkách vypadat dobře. Při zápase to ale moc nejde. Docela se bavím nad ksichty a vtipnými momentkami, které se občas podaří zachytit.
Nezápasím, abych ublížila soupeřce, ale abych vyhrála.
Musí být žena agresivní, aby mohla do klece?
Agresivitu beru spíš jako sklon k útočnému jednání. Pro mě je úder v zápase prostě jako bod či gól. Nebojuji, abych ublížila soupeřce, ale abych vyhrála sportovní utkání podle pravidel. Když trefím protivnici, nemám radost, že ji to bolí, ale že jsem dobře provedla techniku.
V MMA ale přeci jen proti soupeřce útočíte a máte v sobě plno adrenalinu. Jak ho udržujete na uzdě, abyste to nepřehnala s pěstmi?
Před zápasy se snažím být hodně soustředěná a kontrolovaná, což se poté projeví drobnou emoční labilitou. S uvolněním po zápase se ukážou emoce, které jsem držela pod kontrolou. MMA mi ale celkově hodně pomohlo. Posílila se například má vůle a odhodlání, vnitřně jsem se zklidnila. Dokáži se tak daleko lépe ovládat.
Když nezápasíte, snažíte se nějak odreagovat?
Nejraději cestuji do vzdálených a kulturně odlišných zemí. Občas jezdím i na motorce, šiji oblečení nebo na cvičím jógu na uvolnění.
Neuvažuji, zda je něco vhodné pro ženy nebo pro muže.
Nesetkáváte se občas s předsudky, že MMA je čistě mužský sport?
Pokud to tak vnímá veřejnost či lidé na sociálních sítích, nemá to pro mě moc vysokou vypovídající hodnotu. Nejznámější organizace světa UFC má čtyři ženské váhové kategorie. Existují i ryze ženské MMA organizace. To vypovídá mnohem víc. Předsudky samozřejmě jsou o MMA jako sportu, ale i o zápasících ženách. Osobně se moc s předsudky nesetkávám, což může být dáno sociální bublinou, ve které se pohybuji.
Jak říkáte, někteří ale zaujatí proti zápasnicím jsou. Vy jste nad tím takto nepřemýšlela?
Ne, stejně jako nepřemýšlím, jestli je normální, že ženy pracují jako řidičky nebo že mají možnost volit. Pokud je něco normální z hlediska statistického výskytu, vůbec neznamená, že je to funkčně správné. Neuvažuji, zda je něco vhodné pro ženy nebo pro muže. Přemýšlím, zda je daná věc vhodná pro konkrétní osobu bez ohledu na příslušnost, pohlaví či jiné škatule. Nepomáhám kolegyni s těžkými věcmi, protože je žena, ale kvůli tomu, že je něco těžké konkrétně pro ni. Stejně tak bych pomohla kolegovi.
Takhle ale nepřemýšlí každý. Nejsou k vám muži při trénincích záměrně mírnější?
Když jsem začínala, chodila jsem na MMA jako jediná žena, takže se dalo trénovat jen s muži. Občas měl někdo problém dát mi ránu, u většiny se to ale rychle odblokovalo. Samozřejmě je vhodné intenzitu při tréninku drobně přizpůsobit vašemu partnerovi, ale spíš z hlediska jeho pokročilosti či váhy, ne pohlaví. Takže pokud budu mít někdy dceru, doufám, že bude také chtít dělat MMA. Snad v něm bude lepší než já.
