Digitální detox může lidem pomoci. Až si sami uvědomí, že mají problém, který chtějí řešit
Zakladatelka webové stránky digitalnidetox.cz Aneta Baklová (34) se snaží předávat své zkušenosti spojené s digitálním detoxem dalším lidem. Před několika lety si řekla, že už nechce, aby jítelefon tolik zasahoval do jejího volna. „Zpočátku to byl boj, protože jsem si ihned určila velký cíl,” vypráví Baklová. Ze dne na den přešla na tlačítkový telefon bez internetu a zpětně přiznává, že to byla příliš radikální změna. „Proto jsem u něj také nevydržela dlouho. Musela jsem na to jít postupně,” dodává Baklová, která se v současnosti bez telefonu v klidu obejde i několik dnů. Svým klientům v rámci projektu digitalnidetox.cz například určila dobu, kdy ji mohou zavolat, čímž se zbavila pocitu, že musí být neustále k zastižení.
I architekt Martin Černý (27) se rozhodl digitální detox zkusit. Hned na začátku si uvědomil, že je mnohem efektivnější dávat si menší cíle a ty postupně navyšovat. „Před rokem jsem si řekl, že zkusím být každou neděli alespoň půl dne bez telefonu,” popisuje začátky toho, jak začal omezovat vliv technologií na svůj život. Říká, že zpočátku bylo docela těžké nevzít telefon dvanáct hodin do ruky, ale po dvou měsících si zvykl. Hlavním impulzem k tomu, zkusit digitální detox, bylo, že si sám začal uvědomovat, jak veliký má problém. „Trávil jsem na mobilu i deset hodin denně. Často jsem byl líný jít ven s kamarády a místo toho jsem jim jen napsal nebo zavolal přes FaceTime,” vypráví Černý. Po necelém roce už přešel z dvanácti hodin na čtyřiadvacet a je schopen vydržet celou neděli bez jakýchkoliv technologií.Díky tomu zjistil, že má najednou více času na jiné aktivity, které předtím zanedbával. Stále ale není úplně spokojen. Jeho cílem do budoucna je být bez technologií celý víkend.
Podle psycholožky Markéty Homolkové pracující pro webový portál Replug.me je důležité uvědomit si, do jaké míry telefon pomáhá, a kdy už škodí. „Hlavním indikátorem škodlivosti je, když mobil začne zasahovat do běžného života. Pokud člověk upřednostní online kontakt před osobním setkáním,” vysvětluje Homolková.
Koronavirus situaci zhoršil
Mnohým příznivcům digitálního detoxu nyní jejich běžný životní řád narušují opatření spojená s pandemií koronaviru. „Protože mám nyní domácí výuku, musím u počítače a telefonu trávit každou sobotu i neděli několik hodin a dělat úkoly,” popisuje studentka politologie Martina Svobodová (21). Před pandemií byla zvyklá dávat si od technologií přes víkend pauzu. Z momentální situace není nadšená, protože nemá kvůli častému sledování obrazovky čas na jiné aktivity a bolí ji záda i oči.
Právě bolesti zad a očí jsou u lidí nadužívajících moderní technologie velmi časté. Pokud musí být studenti nebo pracující přes den u obrazovek, je podle odborníků dobré, nesledovat displej před spaním. Modré světlo, které z obrazovek vyzařuje, má navíc negativní vliv na spánek. „Telefon si na noc úplně vypínám. Lépe se mi potom spí. Myslela jsem, že mít vypnutý telefon pro mě bude těžké, ale udělala jsem to jednu noc, druhou a zjistila jsem, že se svět stále točí,” říká Aneta Baklová. Podle sexuologa Denise Solovieva (35) je i pro zdravé partnerské soužití zásadní odložit telefon jednu až dvě hodiny před plánovaným spánkem. „Doporučuji také lidem pořídit si hodinky, aby neměli stále nutkání koukat na mobil,” dodává.
Pomoci mohou workshopy
Ne všichni ale mají tak silnou vůli, aby se dobrovolně vzdali svých telefonů. Takovým se snaží pomocinapříklad webová stránka Replug.me. „V rámci našich seminářů se lidem snažíme poskytnout prostor k zamyšlení se nad svými digitálními návyky,” vysvětluje psycholožka Homolková.
Dodává, že se na workshopech snaží lidem osvětlit, co je na mobilech pro lidi tak přitažlivé a jaký mají vliv na psychiku a zdraví. „Teprve až když lidé porozumí tomu, proč chtějí trávit čas na telefonu a co je tam drží, tak mohou lépe se svými pocity a návyky pracovat,” dodává Homolková.
