Děti se učí i na letních táborech, at´ už cizí jazyk nebo orientaci v lese
Cestovat do hlubin bájné Atlantidy, naučit se čarovat jako Harry Potter či získat vládu nad podsvětím jako mafián? Nejde o výčet z knih, ale o tematicky zaměřené tábory, které vymyšlejí organizátoři pro děti i několik týdnů před začátkem turnusů. „Nejtěžší je, že na náš tábor jezdí děti už několik let a náplň těch minulých si pamatují, takže musíme vymýšlet pořád nové věci. Chceme, aby se stále něco dozvídaly,“ vysvětluje Judita Horová, která pořádá letní tematické tábory s výukou anglického jazyka už od roku 2003.
Děti se tak mohou přenést například do středověku a získat královský trůn. Podle Horové je největším lákadlem samozřejmě dobře vymyšlený program a také setkání s kamarády. Děti ale přijíždějí na tábor i proto, aby se naučily něco nového. „Na tematickém táboře s výukou angličtiny jsem byla už několikrát. Líbí se mi propracované kostýmy a napínavé hry, při kterých se i něco dozvíme. Letos šlo třeba hodně o řeckou mytologii. Zjišt´ovali jsme rodokmen olympských bohů, který je velmi spletitý. Pamatuji si třeba, že bohyně Afrodita měla za manžela ošklivého boha Héfaista,“ vzpomíná Aneta Petránková (15).
Umění přežít v přírodě
Méně náročné na přípravy jsou skautské či sportovní tábory. Kristýna Musílková se již pět let věnuje přípravě právě těch skautských. „Přijíždíme několik dní před zahájením tábora a až na místě doděláváme rekvizity,“ říká Musílková. Podle ní se děti na skautském táboře nenudí, a to ani pokud jezdí každý rok. „Letos jsem tu sice byla po sedmé, ale baví mě pořád si opakovat své skautské znalosti. Zároveň se ale mohu stále učit nové a nové věci,“ říká skautka Marie Brzobohatá (16).
I na skautských táborech se ale snaží držet určitého tématu. Vymýšlí se hlavní dějová linka, všechny hry a celý program však musí souviset se skautem. „Máme dvě družiny: jedna dopoledne uklízí, má službu v kuchyni a snáší dřevo. Ta druhá má volno nebo sportuje. Po svačině se to prohodí. Poté děláme různé workshopy, kde se děti učí vázat uzly, učí se s kompasem, aby se orientovaly v lese a práci se dřevem,“ říká Musílková. Podle organizátorky se nejvíce dbá na dostatek pohybu, ale také na to, aby děti uměly své nově nabyté zkušenosti využít i v praxi. „Skaut funguje už 20 let a děti se schází i přes rok. Tábor je tedy takovým vrcholem pravidelných setkání. Jde tak hlavně o partu, která spolu tráví hodně času a o získání zkušeností ze života v přírodě,“ dodává Musílková.
Cizí jazyk hrou
Organizátorka táborů Horová obvykle dopoledne věnuje výuce anglického jazyka. „Cizí jazyk se jim snažíme předávat jinak, než jak jsou zvyklé ze školy. Vybíráme to, co je vhodné pro netradiční prostředí letního tábora – třeba jako výuka na trampolíně nebo vycházky do lesa, kde se nejmenší učí nová slovíčka v praxi,“ popisuje výuku Horová.
Dalším zpestřením podle organizátorky je také využití zpěvníků, podle kterých táborníci zpívají a zaroveň se pak učí text, který jim je vysvětlen. Hodiny ale nejsou pro všechny stejné. „Děti jsou rozděleny do skupinek podle znalostí. Ti, co jazyk ovládají nejlépe, jsou vyučováni rodilými mluvčími,“ doplňuje Horová a dodává, že hlavní pro ně je, aby výuka probíhala zábavnou formou. „Až díky táboru jsem zjistila, že angličtina může být i sranda. A také, že se ji chci pořádně naučit. Hrajeme hry, divadlo, vyprávíme si příběhy. Všechno v angličtině. Každý rok si tak odnesu nejen nově zvládnutou gramatiku, ale i to, že se už tolik nebojím mluvit anglicky,“ říká o výuce na táboře Petránková.
Táborníci i organizátoři se však shodují, že důležitým bodem jakéhokoliv tábora je bojovka. Tu obvykle představuje strašidelná stezka odvahy někde v lese. „Do lesa odcházíme okolo půlnoci a vracíme se až tak kolem třetí ráno. S sebou máme vysílačky pro případ nouze. Od bojovky si slibujeme hlavně zábavu, ale i to, aby děti překonaly svůj strach,“ říká Horová. Pokud se táborníkovi podaří zdárně absolvovat strašidelnou stezku, musí svou cestu na konci stvrdit podpisem. „S holkama se na bojovce vždycky klepeme strachy, zároveň nás to ale láká. Myslím, že jde o zážitek, který by si měl odvézt každý táborník,“ dodává Petránková.
