Člen ochranky z velkých akcí: Někdo chodí do haly jen na brigádu, já si ale práce vážím
Jaký je rozdíl v hlídání na sportovních akcích oproti koncertům?
Sportovní akce jsou hodně specifické. Jsou tam určitě více agresivní a potenciálně nebezpečnější fanoušci. Sejdou se dva tábory příznivců, kteří se nesnášejí. Zvláště, když přijedou z menších měst do Prahy, je velká pravděpodobnost, že dojde k nějakým konfliktům. Na koncertech jsou diváci klidnější, nemusíme se bát konfliktů. Spíš lidé kolabují například z nedostatku tekutin. Nechtějí totiž často přijít o svá místa v prvních řadách.
Jak jste se k práci securit´áka dostal?
Přes jednoho kamaráda. On už jako hlídač pracoval a ptal se, zda nechci jet hlídat na fotbal během zápasu Evropské ligy v Liberci proti Hajduku Split, protože mu chyběli lidi. Chvíli jsem přemýšlel, ale nakonec jsem to vzal. Po pár měsících se mi ozval jiný kamarád, jestli nechci zkusit pracovat v pražské O2 areně? Bez váhání jsem kývl. Nyní chodím jak na hokejovou a fotbalovou Spartu, tak třeba i do Edenu na Slavii. Využívám ale i nabídky na koncerty či společenské akce.
To jste měl v podobě chorvatských fanoušků docela těžký debut, jak na něj vzpomínáte?
Ze začátku jsem měl přirozený strach, ale to po první minutě opadlo. Hodně mi pomohli lidé kolem mě. Pokud člověk chce tuto práci dělat, nesmí mít žádné obavy.
„Když se něco semele, jsme připraveni hned zakročit“
Co vše se děláte pro bezpečí lidí v O2 areně?
Při vstupu návštěvníci projdou detekčním rámem. Jsou věci, se kterými se do haly nesmí. A to od lahví na vodu, jídel, voňavek, až po nože, pistole či různou pyrotechniku. Těsně před začátkem zápasu se přesunu do haly, nejčastěji pod fanoušky hostů. Například v Tipsport aréně se ale provádí pohmatová kontrola, nemáme tam totiž bezpečnostní rámy, používáme jen ruční detektory kovů. Také kamer je v Holešovicích podstatně méně. V O2 areně je vše mnohem snazší.
Můžou se tedy podle vás fanoušci a hráči při zápasech v této hale cítit stoprocentně bezpečně?
Rozhodně ano. Vedení security dělá vše možné, aby žádná hrozba nenastala. Když se něco semele, jsme připraveni hned zakročit. Naposledy při zápase hokejové Sparty s Kometou Brno, kdy se pár lidí po konci utkání nedokázali smířit s výsledkem a prali se mezi sebou. To ovšem po našem zásahu skončilo.
„Na fotbale jsou fanoušci mnohem agresivnější“
Co je na práci při hokeji z vašeho pohledu rozdílné oproti fotbalovým stadionům?
Hokej je mnohem klidnější. Nemusíme se tolik bát, tam je ta bezpečnost pro fandy opravdu velká. Při fotbalových zápasech je to složitější. Zaprvé tam chodí mnohem více fanoušku.
Je to pro vás těžší, protože na fotbal fanoušci nosí pyrotechniku?
Rozhodně. Vtipné je, že třeba šéf Slavie Jaroslav Tvrdík má pyrotechniku velice rád. Nenechá třeba světlice pronést úplně napřímo, ale existuje spoustu možností, jak je na stadion dostat. Zároveň jsou fanoušci mnohem agresivnější. Hlavně když hraje například Sparta se Slavií nebo Baníkem Ostrava. Tohle se hlídá hrozně těžko, proto potřebujeme menší pomoc i od policajtů.
Myslíte si, že by měli být policajti vždy přímo na stadionu, protože za současných pravidel tam můžou vstoupit až na žádost pořadatele?
Proto si kluby najímají security, aby udržovali pořádek. Návštěvníků je ale mnohonásobně víc a když dělají bordel, nejde to zvládnout. Zároveň si ale myslím, že přítomnost policajtů by fanoušky pobouřila ještě víc.
Máte nějaké vtipné či zajímavé zážitky?
Jednou za námi přišel pán, že mu někdo odcizil mobilní telefon a zda mu pomůžeme ho najít. Dal nám telefonní číslo a my jsme mu volali. Byl úplně zoufalý. V ten moment jsme zjistili, že ho má jeho manželka celou dobu v kabelce. Na koncertě jedné americké kapely jsem musel hlídat v růžových botách. Skupina měla ráda hodně pestré barvy, a tak vyzvala návštěvníky, aby tak přišli oblečeni. To samé chtěli i po nás. K tomu mi právě dali růžové boty.
Jak se mění přístup ochranky v průběhu let?
Není to nijak závratně placená práce, dřív ji dělali policajti. V současnosti berou tyhle nabídky hlavně lidi na pokraji chudoby, kteří jsou rádi, že je někdo zaměstná. Jsou to často senioři, kteří práci neodvádějí tak, jak mají. Mají to jen jako brigádu. Já si ale této práce vážím, baví mě starat se o bezpečnost diváků.