Čeští reprezentanti servírovali umění na talíři
Hned při vstupu do haly registruji napjatou atmosféru a spoustu příjemných vůni. Začínám mít hlad. Sleduji kuchařské boxy, kde týmy připravují soutěžní pokrmy. Okolo těchto provizorních kuchyní stojí hloučky fanoušků s vlajkami reprezentující jejich zemi, tento rok se zde sjelo okolo 23 000 příznivců gastronomie. U boxu s českým národním týmem vidím „Kluky v akci“, Filipa Sajlera a Ondřeje Slaninu, kteří stejně jako další desítky fanoušků přijeli podpořit Asociaci kuchařů a cukrářů České republiky (AKC ČR). Potkávám také bývalého člena národního týmu Jana Beneše: „Je hezké sledovat takové akce i z té druhé strany,“ komentuje výstavu.
Čeští reprezentanti zrovna vaří soutěžní menu. Úkolem každého týmu je připravit tradiční pokrm své země originálním způsobem a hlavně zdravě. V soutěži se totiž nehodnotí pouze chut´ a vzhled jídla, ale také jeho nutriční složení. České menu je plné vybraných lahůdek. Jako teplý předkrm je zvolena variace z lososa − opečený marinovaný losos, zauzená klobása z lososa, raviola plněná lososovým tartare, vařená červená řepa a želé z vinného octa.
České menu se rychle vyprodalo
Pro hlavní chod volí kuchaři pečené vepřové karé, smažený vepřový bůček s křenovou espumou, špenátovou rolku s kapustou, česnekový krém a pečené hřiby s kořenovou zeleninou. Jako sladkou tečku nakonec budou podávat smetanový řez s citronem, fondant s mátou, marinovanou rebarboru s malinami a arašídovou drobenku se skořicovým sorbetem.
Můžu si zakoupit soutěžní menu na ochutnávku, ale to české je bohužel vyprodané, tak se rozhoduji zkusit alespoň menu Švýcarska, které mi je doporučeno. Cena menu je stanovena podle počtu chodů. Dvouchodové menu stojí v přepočtu 550 Kč a tříchodové menu potom jednou tolik, tedy 1 100 Kč.
Servis pokrmů mi trochu kazí všechny doposud nabyté dojmy, protože na dvouchodové menu čekám hodinu a půl. Číšník, který je zároveň i jeden z komisařů hodnotící jídla se omlouvá: „Přišlo nám sem 300 lidí najednou a bohužel nestíháme. Je tu trochu chaos.“ Všechen zmatek okolo je zapomenutý potom, co ochutnávám první chod, sandwich s rybí pomazánkou a mrkvový dortík jsou vynikající. Druhý chod v podobě uzeného lososa s bramborovou plackou stojí také za to.
Za zápachem se skrývalo umělecké dílo
Procházím se halou, kde probíhá exhibice studené kuchyně. Mé smysly nestíhají to, co se odehrává na výstavních tabulích. Veškěré pokrmy, kanapky a dezerty jsou detailně zdobené. Je tohle všechno opravdu k jídlu? Ptám se sama sebe. Tuto otázku mi později zodpovídá Ing. Věra Vyhnisová, profesorka gastronomické školy v Praze: „Výstava studené kuchyně je opravdu radost jen pro oči, protože to není k jídlu, po soutěži to putuje přímo do koše.“ V tuto chvíli si konečně uvědomuji, proč se tomu říká mezinárodní přehlídka kuchařského umění, všechno co kolem sebe vidím, vážně uměním je. Nepřipadám si jako na kuchařské olympiádě nýbrž jako v nějaké galerii.
Mou pozornost získává obrovský zámek, který všichni známe z pohádek Walta Disneyho. Přistupuji blíž a cítím známou vůni.Čokoláda! Překvapuje mě, že tohle úžasné dílo vytvořila studentka střední školy v Nové Pace Eliška Nýdrlová. Jdu kousek dál a mou pozornost přitahuje naopak nepříjemný zápach, linoucí se ze sýrového včelího úlu s desítkami včel okolo. Nedokážu uvěřit tomu, že to všechno je vyrobené z parmazánu.
Jen o jeden bod
Vyčerpaná po zhlédnutí celé výstavy se jdu podívat na vyhlášení v kategorii národní pokrm. Český tým získává stříbrnou medaili − jdu tedy pogratulovat kuchařskému týmu. Později se dozvídám informace o výsledcích od cukrářky Karolíny Kocincové: „Škoda, že jim zlatá medaile utekla jen o jeden bod. Chyba se stala na myčce. Vyfasovali nějaké čistící prostředky, které ale nepoužili správně.“ Překvapuje mě, co vše se u vaření pokrmů hodnotí. Čeští fanoušci ale ukazují svou spokojenost skandováním a společně s kuchaři si připíjí na chvályhodný výsledek.