Čepování piva: dámy preferují mlíko, Angličané čochtana
Ke zlatavému moku samozřejmě patří i pěna. S tou si umí pohrát výčepní tak, že vznikají pivní nápoje jako mlíko, šnyt, čochtan nebo klasická hladinka. Takové hospodské umění dává lidem možnost obohatit jejich tak oblíbený český rituál – popíjení piva s přáteli.
Načepovat pivo je možné hned několika způsoby. Všechny však mají společný úvodní postup k tomu, aby host dostal na stůl kvalitní a dobré pivo. „Základem je opláchnutá čistá sklenice. Ta má projít nejprve čistícím kartáčem a poté se musí přemýt přes ostřik,“ vysvětluje mistr České a Slovenské republiky roku 2008 v čepování piva David Vaněk. Navíc doporučuje nechat půllitr v ostřiku déle, aby se studenou vodou nachladil.
Důležité je také nechat před samotným čepováním odtéct přibližně jednoho panáka piva, které v trubce oxiduje. Potom už nebrání nic tomu natočit čerstvé pivo. Čepuje se vždy po skle a pod úhlem 45 stupňů. „Hezky to tak sklouzne po hraně sklenice a pod tímto úhlem se začne vytvářet pěna přirozenou cestou,“ upozorňuje Vaněk.
Stále vede hladinka
Nejčastějším způsobem čepování je hladinka. Takové pivo se natočí na jeden zátah, má říz a jeho pěna je tekutá. „Je to takzvaný rychlý pivo, v jehož případě je nejlepší dát si jedno a jít,“ říká mistr. Pokud by se totiž někdo rozhodl pít celý večer pouze hladinky, tak se kvůli vyššímu obsahu oxidu uhličitého pravděpodobně zavzdušní.
Pro celovečerní popíjení doporučuje Vaněk konzumovat pivo čepované nadvakrát či natřikrát. Protože v tomto případě se nápoj natočí, pěna klesne a to se opakuje. Díky pomalému sedání a přitáčení se dostává ven oxid uhličitý, takže pivo není tak agresivně sycené. Kromě toho má i lepší pěnu než hladinka. „Češi mají rádi hustou pěnu, která zanechá po napití bílý knírek,“ doplňuje Vaněk. Takové čepování spolu s hladinkou je v Česku nejrozšířenější.
Šnyt jen na ochutnávku
Pivo se dá čepovat mnoha způsoby. Zleva: hladinka, šnyt a mlíko. Zdroj: Kristina Andonová
Méně známé je mlíko, které spojují hospodští spíše s ženským pohlavím, protože pivo je sladší. Mlíko se čepuje napůl otevřeným kohoutem, kdy vytéká jemná a tekutá pěna plná piva. Takový nápoj vypadá ve sklenici jako mléko. „Část pitné pěny se po nějaké době přemění na pivo,“ sděluje Vaněk.
Přesně opačným způsobem se čepuje čochtan, se kterým se člověk setká nejčastěji ve Velké Británii. Pro Angličany je totiž typické pivo jen s malým množstvím pěny. Její nedostatečná vrstva je ale také důvodem rychlé oxidace neboli zvětrávání. Takovému pivu se pak říká větrák.
Mezi neobvyklé způsoby čepování patří i šnyt, kdy tekutina není úplně dotočená do rysky. Někdy se také přirovnává k malému pivu v půllitru. Takové popíjení se využívá zejména při ochutnávkách. I když mají lidé možnosti volby, většinou stejně zůstávají u klasického způsobu čepování. „Vyzkoušela jsem ze zvědavosti mlíko i čochtana, ale stejně mám nejraději hladinku,“ připouští manažerka restaurace Michaela Fousková.
Proto, aby lidé mohli zkusit tyto způsoby čepování piva, si musí zajít do vybraných pivnic, restaurací či hospod, kde mají speciálně vyškolený personál. Jistotou bývají řetězce podniků, které spadají přímo pod značku pivovarů.
