Bodyrock: Nový trend ve cvičení není pro každého
Pokud zrovna neholdujete posilovnám nebo zdlouhavým tréninkům pod vedením trenéra, nebo jen hledáte fyzickou aktivitu, která vás nebude zatěžovat finančně ani časově, je pro vás Bodyrocking na první pohled jako stvořený. Jediné co musíte udělat je zapnout počítač a pustit si video, ze kterého na vás vykouknou vypracovaní sportovci plní nadšení a energie. Ukáží vám cviky, které vás čekají, vysvětlí, jak postupovat jste-li začátečník a můžete cvičit.
Pokud alespoň trochu rozumíte angličtině, lépe pochopíte provedení cviků. Ani složité příslušenství není potřeba, pokud nechcete příliš experimentovat, vystačíte si s karimatkou a jakoukoliv lehkou zátěží. Každý den je připraven nový trénink, který nikdy nepřesáhne délku dvanácti minut. A vám prý stačí jen „vydržet“.
Moderní pojetí intervalového tréninku
Bodyrock je ve své podstatě vlastně poměrně běžný intervalový trénink. Laicky řečeno – máte „předepsáno“ několik kombinací různých cviků, které cvičíte ve stanoveném čase a snažíte se jich v daném intervalu udělat co nejvíce. Například máte padesát vteřin na to udělat co nejvíce dřepů s výskokem. Pak si dáte desetivteřinovou pauzu a „jedete“ další kombinaci. Když vyčerpáte všechny cviky v daném tréninku, zopakujete si další „kolečko“. Rozdíl mezi Bodyrockem a běžným intervalovým tréninkem, který vám může doporučit třeba trenér v posilovně, je hlavně v čase. Obvykle trvá kolem čtyřiceti minut, Bodyrock zabere pouze necelou čtvrthodinu.
Zřejmě díky časové nenáročnosti má tato forma cvičení dnes přes tři sta tisíc fanoušků všude po světě a „fanouškovské“ stránky snad na všech sociálních sítích. Vznikají různé „státní“ týmy a jejich vlastní skupinky, například na Facebooku, kde si pak nadšenci vzájemně vyměňují své zkušenosti, typy, svěřují se se svými problémy i náladami. Především narazíte na radostné příspěvky ohledně zlepšení fyzické kondice i vzhledu. Není tedy jednoduché vytvořit si na Bodyrock ucelený názor, nebot´ se zdá, že výsledky hovoří sami za sebe a že lidem pouze prospívá.
Rychle nabyl, rychle pozbyl
Mimo pozitivních reakcí, hlásajících úbytky na váze a rychlý vzestup vytrénovanosti, existují i lidé s negativními zkušenostmi. Denisa Šimečková z Prahy o tom ví své: „Zpočátku se opravdu rychle zlepšujete a jste například schopní udělat více opakování některých cviků, tělo se vám jakoby vyrýsuje a cítíte se silnější. Jenže pak dostanete horší chřipku, měsíc si nezacvičíte a všechna síla je pryč. Začínáte téměř od začátku.“ I z tohoto důvodu se prý mohou zdát jiné druhy posilování vhodnější: „Pokud se pravidelně věnujete delší fyzické aktivitě, svalová hmota je podle mě mnohem kvalitnější a stálejší, kondička vydrží i delší pauzu ve cvičení.“, dodala.
Dvanáct minut denně stačit nemusí
Velká komunita cvičících a především entuziazmus a vyrýsovaná těla aktérů videí jsou zpočátku opravdu velkou motivací a časová nenáročnost jistě také. Ale Bodyrock nemusí být vhodný pro každého. Podle osobního trenéra Mirka Kadlece záleží účinnost takového tréninku na mnoha faktorech: „Je to hodně individuální, záleží především na fyzické kondici a možnostech cvičících.“ Podle něj by měl být trénink vždy uzpůsoben osobním potřebám a schopnostem jednotlivce. Základem je také správná technika cvičení a důsledné provádění cviků, což může být pro začátečníky poměrně dost obtížné.
Zároveň někomu nemusí vyhovovat ani stanovených dvanáct minut denně. „Co se týče časové náročnosti, doporučoval bych spíše delší trénink, než Bodyrock nabízí. Je ale pravda, že pro někoho může být tato doba maximem volného času, který může věnovat a je skvělé ji využít k pohybové aktivitě,“ říká Kadlec. Problémem je prý ale fakt, že pokud nejste dostatečně trénovaní, dojde během těchto intenzivních dvanácti minut k velkému zakyselení organismu, proto je vhodnější delší aktivita s využitím přestávek k částečné regeneraci energetických zásob.