Arabská kuchyně není pouze kebab ze stánku
Ačkoli je v českém povědomí arabská kuchyně spojená spíše s rychlým kebabem za chůze, ve skutečnosti se jedná o naprostý opak. Tato orientální gastronomie obsahuje mnoho chodů, zvláštních vůní a speciálních ingrediencí. Než se například konzument dostane k hlavnímu jídlu, ochutná ještě salát a další speciality. „V arabském světě existuje mezze, což je sedm teplých a sedm studených servírovaných předkrmů,” popisuje arabista a Syřan Charif Bahbouh, který vydal syrskou kuchařku v češtině.
Když už se ovšem někdo odhodlá a chce si připravit takto obsáhlou tabuli doma, musí se připravit, že nákup ingrediencí nebude jednoduchý. Na přípravu typických jídel je potřeba především kvalitní skopové nebo hovězí maso, velké množství čerstvé zeleniny a specifické koření, které by mělo v běžné domácnosti čítat okolo 300 druhů. „Když přijdu do skutečné arabské kuchyně, cítím vůni ze samne, což je přepuštěné máslo. Na něm se většina pokrmů připravuje, získávají naprosto jinou chut´,” říká Jaroslava Bičovská, která ve své domácnosti vaří kvůli původu manžela převážně arabská jídla.
Možností jak si vychutnat pravou arabskou kuchyni může být také návštěva autentické restaurace. I když se v Praze dají spočítat na prstech jedné ruky, nabízejí i kulturní zážitky spojené se stolováním. Například v jedné pražské libanonské restauraci si může host vybrat až z 80 druhů zmiňovaného mezze či si poslechnout arabskou hudbu a vidět orientální tance.
Dodržují se pravidla
Ačkoli si v těchto restauracích každý zkonzumuje pokrm tak jak je zvyklý, ve spojení s arabským jídlem jsou však velmi důležité i rituály a pravidla, která se během jídla dodržují. Některé speciální posunky a gesta tak mohou něco naznačovat a je dobré si zjistit informace ještě před tím, než se někdo na oběd či večeři k rodilým Arabům vydá. „Na začátku se nabízí chleba s kořením zátar a olivovým olejem. Když si kousek namočíte a jíte, nikdy se nesmí prsty dotknout úst a dvakrát ukousnout. Vždy se bere jen množství na jedno sousto,” vysvětluje Bahbouh. Dotýkání se prsty úst se tak považuje za nevhodné, i když se v této kultuře jí převážně rukama.
Dalším důležitým gestem může být také ukončení jídla a návštěvy s ním spojené. Ačkoli jako všude jinde na světě slouží stolování i v arabských zemích jako čas pro setkání a povídání, mají zde na rozdíl od jiných národností jasně dané pravidlo pro jeho zakončení. „Pokynem k tomu, aby hosté odešli, je to, že hostitel začne podávat čokoládové bonbóny. Návštěva už má automaticky vědět, že jsou hostitelé unavení a oni tak mají odejít,” ujasňuje Bičovská.
