Antikoncepcí je na trhu spousta. Důležité je znát všechna pro a proti
Studentka Nina Coufalíková (21) užívala hormonální pilulky tři roky. „Šlo o velmi jednoduchou a bezstarostnou metodu, jak otěhotnění zabránit,“ říká. Gynekologové ženám často doporučují pilulky, které jsou nenáročné na užívání a účinnost se u nich uvádí až 99,9 %. Hormony se do těla dají aplikovat i pomocí náplastí, injekcí a nitroděložních tělísek. Coufalíková se ale po čase o problematiku antikoncepce začala více zajímat. „Z informací, které jsem si načetla, jsem neměla dobrý pocit. Každé ráno mi pak už dělalo problém si hormonální pilulku vzít, takže jsem se rozhodla zkusit něco jiného. Přispěly k tomu i časté změny nálad a také riziko, že bych nemusela mít děti,“ popisuje studentka, která se nakonec rozhodla chránit před neplánovaným početím nehormonálním tělískem.
To, že hormonální antikoncepce má svá rizika, připouštějí i lékaři. Obecně je nedoporučují brát při zdravotních problémech. „Komplikace mohou nastat, když ženě hrozí trombóza, vznik cévní mozkové příhody nebo když má vrozenou poruchu krevní srážlivosti,“ říká gynekoložka Zuzana Piskáčková (39). Lékaři by si proto měli vždy udělat obrázek o zdravotním stavu pacientky vždy před nasazením pilulek. Kvůli zdravotním problémům přestala tablety užívat i studentka Inka Kvadrová (21). „Brala jsem je něco přes rok, ale měla jsem zánět srdečního svalu. Doktor mi pak tuhle antikoncepci zakázal i kvůli tlaku a tomu, že jsem kuřačka. Se samotnou antikoncepcí jsem problémy neměla,“ vzpomíná Kvadrová.
U tělísek hrozí silnější menstruace
Spousta mladých žen v současnosti sahá spíše po nehormonálních cestách ochrany, i když lékaři přednostně doporučují hormonální antikoncepci. „Když jsem začala přemýšlet o nějaké ochraně, věděla jsem, že nechci brát hormony. Nejlepší mi přišlo nehormonální tělísko. Mám ho už rok a půl, jsem spokojená a mohu jen doporučit. Ze začátku jsem sice trpěla bolestmi, ale po pár měsících přišlo zlepšení,“ komentuje studentka Lucie Sigmundová (21). Při používání tělíska ale hrozí například mimoděložní těhotenství a menstruace bývá u mnoha žen silnější.
Oblíbené jsou také kondomy a pesary, které se odborně řadí do bariérových typů nehormonální ochrany. Pro větší účinnost se doporučují kombinovat se spermicidy, které se aplikují do vagíny, chemicky zabíjí spermie a znemožňují jim pohyb. Mají ale menší spolehlivost.
Méně známá symptotermální metoda
Jsou i přirozené varianty, jak zabránit otěhotnění. Podle lektorky a certifikované poradkyně přirozeného plánování rodičovství Kateřiny Jurenčákové (39) se do nich řadí například přerušovaná soulož nebo symptotermální metoda. „Ta je založená na pozorování symptomů ženského cyklu. Měří se bazální teplota a sleduje se děložní sekret. Pokud si to žena přeje, může pozorovat i změny na děložním čípku,“ říká lektorka.
Důležité však je, aby se žena naučila všechny postupy a dokázala si vyhodnotit své plodné a neplodné dny. „Podstoupila jsem kurz, při kterém jsem se s metodou detailně seznámila. Odcházela jsem nabitá důležitými informacemi. Pomohlo mi to k hlubšímu uchopení ženství a pochopení, co, kdy a proč se v mém těle děje,“ vypráví paní Marie (26). Gynekoložka Piskáčková ale symptotermální metodu, jejíž účinnost se uvádí 99,6 %, příliš nedoporučuje. „Jen malé množství žen je ochotno sledovat detailně své symptomy. Kvůli stresu nebo nemoci může k ovulaci, která je pro metodu klíčová, dojít předčasně,“ vysvětluje gynekoložka.
Existují i ženy, které jakoukoliv ochranu odmítají a upřednostňují pouze přerušovanou soulož. Podle lektorky Jurenčákové ale nejde obecně doporučit, který druh antikoncepce je nejvhodnější. Jak zdůrazňuje, používání ochrany je svobodná volba a pokud se pro ni ženy rozhodnou, musí zvážit všechna pro a proti. Poté si mohou vybrat, která metoda je pro ně nejméně riziková.
