„Většina lidí si myslí, že vánoční atmosféra se dá koupit“
Jak to, že si někteří lidé spojují Vánoce s nervozitou a neklidem?
Protože je jim přikládán velký význam. Ještě ke všemu je zima a to je doba depresí.
Proč?
Brzy se stmívá. Lidé nechtějí chodit nikam ven, jsou sami doma a vrací se tak ke své vnitřní prázdnotě. Obecně se stres stal součástí našeho života.
Dřív nebyl?
Ještě před lety se říkalo, jsem smutná, štve mě šéf, jsem v beznaději. Teď lidi nemusí bý konkrétní, prostě řeknou že mají stres. Pod něj schovají úzkost, hněv, frustraci, naštvání nebo smutek. Nicméně občasné vypětí pro nás vůbec nemusí mít špatné následky. Pokud by se člověk někdy nedostával pod nějakou jeho formu, tak se nemůže vyvíjet, trénovat, nebo otužovat. Takový stres se nazývá eustres.
Eustres je tedy pozitivní?
Ano. A distres je ten co má negativní účinky, třeba i na naše zdraví. Projevuje se to tak, že jednu chvíli jsme šíleně št´astní a druhou zase šíleně zoufalí. Tyhle výkyvy jsou problém. Obojí je stres, ale už přesahující užitečnou míru. Když to trvá dlouho, jsme na něj trvale a chronicky adaptovaní. Pak nám chvilkové štěstí připadá boží.
Takže část lidí si napětí vytváří proto, aby si pak Vánoce užili?
Je to možné, ale přesně se to určit nedá.
A čím nám eustres prospívá?
Může nás například stimulovat k lepším výkonům, je to jeden z motivačních prvků. Dokud si lidé myslí, že všechno dělají s radostí, že je to baví a mají výborný pocit, kolik toho zvládli, tak to je dobré. Čili dokud to ševelí v těchto mezích je to v pořádku.
Kdo je víc ve stresu, muži nebo ženy?
Tohle je velice individuální. Záleží, co vy stavíte jako prioritu, a když je málo splnitelná, pak vám narůstá napětí. Ani na věku to nezáleží. Vůbec bych tady negeneralizovala. Existují rodiny, pro které je to příjemný svátek, a rodiny, které z těch Vánoc udělají už něco úplně jiného.
Co třeba?
Povinnost, soutěžení v tom kdo upeče lepší cukroví, prostě kdo co udělá lépe. Ale z povinnosti slavit nemůžete. Řekla bych, že o svátcích se ukáže, jaká rodina skutečně je. Čím víc je v ní během roku klidu, tím více bude klidu během Vánoc. Pokud tam je napětí, tak se to o svátcích ještě zvýrazní.
Projevuje se to napětí u každého stejně?
Většinou ne. Muž nebývá aktivní, nesoustředí se. Zatímco žena bývá hyperaktivní a má pocit, že je potřeba udělat víc věcí. A právě ta hyperaktivní ženská forma dělá z Vánoc to, co jsou.
Není to tedy jen hloupá honba za ničím?
Lidé si to ale vyvolávají sami. Je mi jich líto. Přišli o ducha Vánoc a o tu důležitost. Že se někteří nervují kvůli penězům, protože musí koupit dárky, jídlo, ozdoby, nebo cokoliv jiného, je smutné. Většina si totiž myslí, že se atmosféra Vánoc dá koupit. Každý člověk by je ale měl dokázat prosadit tak, jak je sám slavit chce. Za ten vánoční stres nemůžou reklamy, svátky nebo Vánoce, a to že mu podléháme a držíme tento svátek jako konzumní, je jen naše vina.
Jak to podle vás bude vypadat za několik let?
Já zase ale nejsem moc skeptická. Už to že vedeme tento rozhovor, je důkazem, že vaše generace cítí tu duševní bídu, a tu vyprázdněnost. Věřím, že tohle je jedna ze slepých uliček, od kterých se lidi odvrátí, a začne se zase tvořit tradice pospolitosti.
