Zájem o knihovny upadá. Počet vypůjčených knih klesl za deset let o čtvrtinu
I když knihovny přidávají řadu služeb, aby si návštěvníky udržely, počet jejich uživatelů setrvale klesá. Neznamená to nutně, že lidé méně čtou. Třeba beletrii si raději koupí než půjčí, k dispozici jsou i knihy v elektronické podobě. Ty si lze v knihovnách vypůjčit i on-line, během pandemie službu využívala řada studentů po celé republice.
Studentka Vysoké školy ekonomické v Praze Šárka Klementová (20) si v knihovně půjčuje jen odbornou literaturu. „Potřebuju ji jen na určitý úkol ke studiu, pak už bych ji znovu nepoužila. Naopak beletrie mi vydrží na celý život. Nejsem omezená časem vrácení a můžu ji číst, jak dlouho chci,“ říká. Limitovaný čas na četbu mnohdy odrazuje i studenta knihovnictví a informačních studií Ondřeje Broma (20). „Půjčím si jen knihy, které stoprocentně stihnu přečíst. A také tituly, u kterých si nejsem jistý, jestli je budu chtít číst znovu. Jinak si literaturu raději koupím, líbí se mi plná police,“ vysvětluje.
Podobnou zkušenost s návštěvníky popisuje i knihovnice s dvacetiletou praxí Dagmar Kalinová (54). „Studenti častěji chodí do knihovny pro povinnou četbu a studijní literaturu. Knihy, které čtou ve volném čase, si spíše kupují a různě pak půjčují mezi sebou,“ říká. I když lidé do knihoven nepřestávají chodit, jejich zájem o ně pomalu upadá. Potvrzují to i statistiky. Podle Národní knihovny ČR počet výpůjček od roku 2011 pravidelně klesá. Bez započtení roku 2020, který významně ovlivnila pandemie koronaviru, se snížil počet půjčených knih ve veřejných knihovnách od roku 2011 do roku 2019 o 24 procent. V absolutních číslech pak o 16 milionů.
Z knihoven se stávají komunitní centra
Knihovny se přitom dokázaly moderní době přizpůsobit. „V tuto chvíli již nefungují jen jako místo pro půjčování knih, i když to je stále hlavní službou, ale ve velké většině i jako komunitní centra. Pod jejich záštitou se pořádá mnoho kulturních akcí. Fungují jako výuková centra a pořádají akce pro školy,“ říká Kalinová.
Knihovny pro návštěvníky začaly po roce 1989 postupně přidávat řadu služeb. Intenzivněji ale až v posledních patnácti letech. Lidé knihovny navštěvují i kvůli klidnému prostředí, kde mohou trávit svůj volný čas. „Návštěvníci nás využívají třeba i jako herní kluby, kde si zahrají šachy nebo deskové hry. Navíc od nich většinou nechceme žádné peníze za pronájem prostor, což spoustu lidí ocení,“ doplňuje knihovnice Kalinová.
Zvyšuje se zájem o půjčení e-knih
Literatura je jinak pro čtenáře mnohem dostupnější než v dříve. Například i díky možnosti půjčovat si knihy elektronicky, z domova. Kvůli pandemii koronaviru toho využilo mnoho lidí. Jedním z nich byl i student Ondřej Brom, který by sám rád jednou v knihovně pracoval: „Během pandemie jsem využíval služeb Národní digitální knihovny, takže jsem četl doporučenou literaturu ke studiu na počítači.“
Knihovny se posunuly i v rychlosti shánění nových titulů. Jsou schopné je obstarat téměř okamžitě po vydání, aby byly čtenářům co nejdříve k dispozici. Návštěvníci proto mají v nabídce větší množství knih, z nichž si mohou vybírat. Ovšem i knihovny mají svá omezení. „Našimi limity jsou finance na nákup nových knih a prostory knihoven,“ vysvětluje Kalinová.
Díky rozvoji technologií si každý čtenář může vychutnat knihu tak, jak to vyhovuje právě jemu, přesto mezi čtenáři stále vítězí papírové knihy. „Pro lidi je stále pohodlnější a jednodušší listovat stránkami, než rolovat po obrazovce. Vadí jim i to, že pokud čtou knihu na tabletu, ve čtečce nebo v telefonu, mají z toho unavenější oči,“ upozorňuje Dagmar Kalinová.