Z Kryla je 25 let po smrti Rytíř české kultury. Jeho písně se stále hrají
Od smrti zpěváka Karla Kryla uplynulo 3. března již čtvrtstoletí. Autor písní jako Bratříčku, zavírej vrátka, Král a klaun, Anděl nebo Veličenstvo kat má stále mnoho příznivců, mezi starší i mladou generací v Česku a na Slovensku. V dubnu by oslavil 75. narozeniny. To, že se na Kryla stále nezapomnělo, dokazuje i ocenění Rytíře české kultury, které mu 24. února 2019 in memoriam udělilo ministerstvo kultury.
Zpěvák Karel Kryl zemřel 3. března 1994 v německém Mnichově. Zdroj: soukromý archiv Růženy Bodlákové
Růžena Bodláková (67), obdivovatelka Karla Kryla, má dodnes doma schovaný poklad – tím jsou pro ni dopisy, které si s umělcem posílala. „Dopisovali jsme si spolu hlavně o věcech, které se týkaly naší země. Zajímalo mě, co si myslí o volbách nebo rozdělení republiky,“ říká.
Dopisy s Krylem vyměnila i Helena Frtúsová (60) ze Slovenska, která se se zpěvákem také toužila setkat osobně. „Krylovi jsem poslala dva dopisy a pokaždé odpověděl. Podruhé jsem ho pozvala na setkání, které neodmítl, ale dopis mi bohužel dorazil až po jeho pohřbu,“ vzpomíná.
Citlivý a vnímavý člověk
Příznivci hudebníkovy tvorby se dodnes sdružují v klubu Karla Kryla. „Zpěvákův kamarád Martin Štrumpf se svými přáteli založili klub v únoru 1990,“ vysvětluje nynější předseda klubu Vojtěch Klimt (45), který vedení převzal rok po založení. Podle Klimta spolek vznikl hlavně kvůli tomu, aby se fanoušci měli možnost potkat s hudebníkem osobně. „Kryl byl velice ochotný. Lidem na setkání zpíval a povídal si s nimi celé hodiny,“ říká.
Členkou klubu je i Růžena Bodláková, která do klubu vstoupila právě proto, aby s Krylem, jehož obdivovala, mohla být v kontaktu. „Karla Kryla jsem měla možnost poprvé vidět na jaře roku 1992. Působil na mě jako velmi citlivý, inteligentní a vnímavý člověk,“ vzpomíná.
Návrat po dvaceti letech
Rok po okupaci Československa sovětskými vojsky, v roce 1969, zpěvák emigroval do Německa. Zůstal tam dalších dvacet let. „Promlouval k lidem alespoň pomocí Rádia Svobodná Evropa z Mnichova,“ vzpomíná Frtúsová. Domů se Kryl vrátil až po Sametové revoluci. „Byl doma vítán, milován i obdivován, ale nadšení brzy opadlo kvůli tomu, že začal kritizovat dění v Československu,“ říká Bodláková.
Zpěvák byl podle Vojtěcha Klimta rozčarován nad politickým vývojem v naší zemi. „Kryl se snažil vysvětlovat, jak funguje demokracie i kapitalismus. Za to vše obdržel nálepku věčně nespokojeného kritika,“ uvádí. Podle fanynky Barbory Chvojkové (20) dal ale Kryl společnosti odvahu nebát se říkat vlastní názor a nemlčet. Jeho život náhle skončil v nedožitých 50 letech v Mnichově, kde zemřel na infarkt.
I nadále má ale v Česku početnou základnu fanoušků, kteří mají za to, že Krylovy názory jsou dodnes platné a stále aktuální. „I po letech se ke Krylovu odkazu vracíme,“ říká Růžena Bodláková.
Karolína Urbanová
Autorka studuje na Vyšší odborné škole publicistiky zaměření Autorská žurnalistika.
