Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Výstava Zkušenost exilu připomíná osudy ruských občanů, kteří emigrovali do Československa

Otevřít návštěvníkům dveře do minulosti se snaží výstava s názvem Zkušenost exilu. Zabývá se tématem emigrace a mapuje životy lidí, kteří si museli projít největší emigrační vlnou bývalého carského Ruska. Tehdejší Československo se stalo jednou ze zemí, která těmto lidem nabídla azyl.

Od ruské emigrační krize letos uplyne sto let. Ke kulatému výročí proto pořádá Památník národního písemnictví výstavu s názvem Zkušenost exilu. Ta vznikla ve spolupráci se Slovanským ústavem Akademie věd České republiky. Návštěvníkům nabízí pohled na dění v tehdejším carském Rusku a poukazuje na průběh emigrace ruských občanů do tehdejšího meziválečného Československa. K emigraci do cizí země se ruští emigranti rozhodli hlavně kvůli říjnové revoluci v roce 1917 a občanské válce, která zemi sužovala. „Československá republika nabídla uprchlíkům pomoc organizovanou na státní úrovni a financovanou ze státního rozpočtu. Jednalo se o takzvanou Ruskou pomocnou akci pod záštitou ministerstva zahraničí,“ říká historik a pedagog Jan Adamec z Vyšší odborné školy publicistiky. Tato akce trvala od začátku dvacátých let do konce druhé světové války, kdy mnohé emigranty začala hromadně zatýkat sovětská tajná policie. Tou dobou jich v Československu bylo na deset tisíc.

Největší vliv na Ruské pomocné akci měl prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který byl Rusům vděčný za vznik legií v průběhu první světové války. „Československo jim nabídlo nový domov a pracovní uplatnění,“ dodává Adamec. Lidé, kteří našli azyl v tehdejším Československu, většinou pocházeli z vyšších vrstev společnosti. „Byli to zejména intelektuálové a šlechta, kteří se do Československa stěhovali,“ řekla kurátorka výstavy Věra Velemanová pro Českou televizi. Tito lidé se pak různými způsoby zasloužili na kulturním vývoji Československé republiky.

Tragický osud ruské básnířky

V expozici o ruské literatuře se nachází více exilových autorů. Zdroj: Romana Landová

Na výstavě je tak k vidění například život ruského archeologa, historika umění a zakladatele byzantologie, oboru zabývající se historií Byzantské říše, Nikodima Kondakova. Díky němu vznikl na Univerzitě Karlově nový obor – dějiny byzantského umění a umění východní Evropy. Návštěvníci si také v expozici věnované kultuře mohou prohlédnout malby výtvarníka Sergeje Aleksandroviče Maka nebo se v sekci o literatuře podívat na díla ruské básnířky Mariny Cvetajevové. Ta je považována za největší básnířku ruského exilu. Za dobu svého působení v exilu napsala svá nejlepší díla, mezi která patří Poéma hory či Poéma konce. Štěstí v Československu ale nenalezla. Kvůli špatné ekonomické situaci a nestálé rodinné atmosféře ukončila své literární působení v roce 1939 básnickým cyklem Verše Čechám, které jsou naplněné hlubokým znepokojením nad osudem bývalého Československa. O dva roky později, v roce 1941, spáchala sebevraždu oběšením.

Na průvodce nenarazíte

Návštěvníci mohou posedět a zhlédnout krátké dobové filmy. Zdroj: Romana Landová

Veškeré důležité informace se nachází na zdech a ve vitrínách, které jsou umístěny v jednotlivých místnostech. Těch je dohromady šest a každá se týká jiné oblasti ze života ruských emigrantů. V expozici o ruské filmové a divadelní scéně se promítají filmy z dvacátých a třicátých let a to bez zvuku. Průvodce byste zde hledali také jen těžko. Návštěvník si tak prochází výstavu sám a v naprostém tichu. „Mně se výstava líbí, protože oživuje část historie, o které se moc nemluví,“ vysvětluje návštěvnice Jana Blažková. Všudepřítomné ticho má tak možná hlubší význam, než je na první pohled patrné.

 


Romana Landová
Romana Landová
Jsem studentkou druhého ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. V redakci působím druhým semestrem a přispívám do domácí rubriky. Ve volném čase se věnuji přátelům, seriálům a sportu.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.