Vyšlo pětisté číslo slavného komiksu Čtyřlístek
Před několika dny vyšlo jubilejní 500. číslo Čtyřlístku. Co pro vás toto výroční dvojčíslo představuje?
Ta pětistovka je samozřejmě jiná. Není to jen pouhý díl v řadě. Jedná se totiž o mimořádné vydání, které se již na první pohled liší od předchozích výtisků. Je to zéjmena počtem stránek, brožovanou vazbou či dárkem, jenž jsme k 500. číslu přidali. Tím vlastně vzniklo sváteční číslo, které, jak doufám, čtenáře zaujme. Tajně si totiž přeji, aby Čtyřlístek jednou vycházel v tom dvojnásobném rozsahu, alespoň dvacetkrát ročně.
Takže by potom měl jeden výtisk okolo 70 stran?
V současnosti má jedno číslo 32 stran, takže by to pak mělo 64 vnitřních stran, plus 4 obálky. To už by bylo docela zajímavé, ale zase by se zvedly náklady a časopis by stál o něco více. Takže si to budoucna ještě rozmyslíme. I když bývaly doby, kdy byl Čtyčlístek nejdražším časopisem v republice – stál sedm korun. To bylo, když začínal vycházet, tedypřed čtyřiceti lety.
Kreslíř Jaroslav Němeček ve své pracovně, foto Zbyšek Vondrášek
Jak vznikl Čtyřlístek?
Nakladatelství Orbis vydalo Čtyřlístek nejprve jako jediné číslo. S tím, že to končí. Ovšem přišly velké ohlasy, takže jsme udělali druhé číslo. Já říkám číslo, ale tehdy se to jmenovalo „Čtyřlístek na hradě“, podruhé „Čtyřlístek mezi piráty“. Byly to samostatné knížky se svým vlastním titulem. A teprve až po šestém čísle bylo jasné, že zájem čtenářů a dětí je tak velký, že by byla velká škoda to nějak zastavit.
V minulosti měl Čtyřlístek skončit, co bylo hlavním důvodem?
Jednou měl na kahánku, kdy se jeho úspěšnost přestala líbit vrchnosti. Čtyřlístek totiž zabíral papír a tiskovou kapacitu pro jiné, řekněme politické tituly. Nakonec se ti nahoře rozhodli, že Čtyřlístek úplně zruší a jednoho dne mi řekli, že končíme. Tak co člověk mohl dělat, zatlačil slzu v koutku oka a šel domů. Jenže ten ředitel, který mi to oznámil, měl doma dvě děti, a když jim řekl, že Čtyřlístek přestane vycházet, tak je to velice rozzlobilo. Svého tatínka přemlouvaly tak dlouho, až se rozhodl obtelefonovat vedení, jež o vydávání rozhodovalo. Následně mě pozvali zpátky a oznámili mi, že Čtyřlístek nekončí. Tudíž si to ty děti vlastně vynutily samy, což je určitě dobré, protože Čtyřlístek byl vždycky kreslen pro děti. To, že se k tomu postupem doby přifařila druhá a třetí generace, je hezké a bezvadné. Představte si, že ti dospěláci ho nečtou stále. Ti ho čtou jenom v okamžiku nouze, když si zlomí nohu, nebo dostanou chřipku.
Kresba od Jaroslava Němečka pro Generaci20, foto Zbyšek Vondrášek
Jaký je váš nejoblíbenější příběh?
Čtyřlístek č. 127 – Zelené peklo, který napsala Ljuba Štíplová, dlouholétá scénaristka Čtyřlístku.
Z hlediska kreslířského stylu se postavy Čtyřlístku v průběhu několika let částečně pozměnily. Můžete uvést největší změny?
Tak nad tímto uvažujeme v animačním studiu neustále. Je to i proto, že se začíná natáčet celovečerní film „Čtyřlístek Ve službách krále“, a uvažovalo se o tom, jestli ho natočit ve 3D či v 2D, ale hlavní otázkou bylo, jakou podobu tomu dát. Bylo zajímavé, že v tu chvíli se začaly poměřovat figurky z roku 1970, 1980, po revoluci až po současnost. Všichni očekávali, že to bude velký skok. Vývoj byl však nejmarkantnější do čísla deset. Do revoluce vypadal Čtyřlístek pořád stejně. Nejenom Čtyřlístek jako figurky, ale i časopis. A teprve po revoluci, kdy jsme šli do soukromého podnikání, se začal Čtyřlístek postupně proměňovat. Například Bobíkovi se zmenšila hlava či Myšpulín odložil brýle a začal nosit čočky.
Jaká byla existenční situace Čtyřlístku na počátku 90. let, kdy se Česká republika otevřela západnímu komiksu?
V okamžiku, kdy sem přišly tvrdé západní komiksy, lidé začali Čtyřlístek kupovat méně. Zpočátku jsme s tím měli velké problémy, ale po nějakých čtyřech letech se lidé západního produktu nabažili a zjistili, že český Čtyřlístek je v mnoha ohledech lepší a zábavnější.
Pokoušel se Čtyřlístek vycházet i v jazykových mutacích?
Vydali jsme několik čísel na zkoušku v počátku devadesátých let. Takže vyšel v anglické, německé, řecké nebo rumunské verzi. Pokusy do zahraničí jsme dělali přes specializovanou agenturu, ale je to samostatný druh podnikání pokusit se proniknout a uspět v zahraničí. Jinak tady v redakci pracujeme v šesti lidech, včetně paní účetní a sekretářky.
Co říkate na to, že první čísla se draží na aukcích za vysoké částky peněz?
Tak určitě je to sběratelská záležitost a zároveň reklama. Nedávno sem do redakce přišel chlapec s prvním číslem Čtyřlístku a chtěl abych mu jej podepsal. Tehdy jsem byl překvapen, kde k němu přišel. On mi řekl, že si na něj vypůjčil pět tisíc od rodičů. Tak jsem mu jej podepsal a navíc jsem mu nakreslil obrázek. Zanedlouho poté se stejný kousek vydražil na aukci za pětadvacet tisíc korun.
Tvůrce Čtyřlístku Jaroslav Němeček, foto Zbyšek Vondrášek
První číslo kultovního českého komiksu Čtyřlístek vyšlo 15. května 1969. V dobách největší popularity dosahoval náklad až 220 000 kusů na jeden výtisk.
V současné době probíhá vánoční výstava v Muzeu hlavního města Prahy, jež rekapituluje celou čtyřlístkovskou éru. Kromě toho nakladatelství Čtyřlístek zahájilo spolupráci s Českou Poštou při vydávání známek s vyobrazením oblíbených komiksových postav.
-vz-