Všechny nás zabít nemohou: americký novinář v knize odhaluje případy rasově motivovaného policejního násilí
„Spojené státy americké byly založeny na nerovnosti rasy, celá historie Ameriky se rovná historii Afroameričanů,“ začal diskuzi, jež se konala 12. listopadu v rámci Festivalu spisovatelů Praha, novinář Wesley Lowery. Americký žurnalista píše do deníku The Washington Post a získal Pulitzerovu cenu za vytvoření databáze Fatal Force, v níž jsou záznamy o případech, kde během zásahu policie v USA někoho zastřelila. Na Festivalu spisovatelů Praha mluvil Lowery také o své knize Všechny nás zabít nemohou, která popisuje problematiku rasové nenávisti a životčernošských obyvatel v USA. V díle se věnuje hlavně policejním zásahům, jež skončily smrtí černých Američanů. Hovořil i o předsudcích, které ve společnosti vůči lidem jiné barvy pleti vládnou. Podle Loweryho je mnoho lidí považuje automaticky za zločince a útočí na ně jak slovně, tak fyzicky.
Střelba jako sebeobrana
Součástí názvu Loweryho knihy jsou v anglickém originále i názvy amerických měst Ferguson a Baltimore. Ty odkazují na případy, kdy strážník zabil černošského chlapce. V roce 2014 policista bílé pleti zastřelil ve Fergusonu mladého černocha, který chvíli předtím ukradl v obchodě cigarety. Na videu serveru youtube.com, se dá dodnes vyhledat kamerový záznam z obchodu, na kterém je celá krádež vidět. „Každý třetí Američan má u sebe střelnou zbraň a policisté s tím dopředu počítají. Sami tak svou pistoli často neadekvátně použijí a následně se hájí tím, že šlo o sebeobranu,“ říká Lowery.
Policisté tedy zbraň využívají i v situacích, kdy jejich život nikdo neohrožuje. Typickou ukázkou je podle Loweryho další případ z roku 2014, kdy policista usmrtil dvanáctiletého chlapce, který si v parku hrál s maketou pistole. Strážník, jehož přivolal neznámý člověk, střílel bezprostředně poté, co vystoupil z auta, aniž mohl zjistit, co se na místě skutečně děje. Později tvrdil, že mladík vytahoval zbraň z kalhot a jako policista byl přesvědčen, že se chystá zaútočit. Na kamerovém záznamu z ulice ovšem nic takového vidět nebylo.
Společenské stereotypy
Lowery se v rámci diskuze s návštěvníky Festivalu spisovatelů rozpovídal také o tom, jak rozdělená je nyní americká společnost. Lidé se podle něj ale nedělí na chudé a bohaté, nýbrž spíše na bílé a barevné. „V USA není hlavní problém třídní systém, ale barva pleti. Nejsou napadáni jen černoši, kteří patří na dno společnosti, ale i bohatí, jako třeba basketbalista LeBron James,“ říká.
„Když má člověk bílou plet´, má určité výhody. Třeba u pracovního pohovoru je první dojem rozhodně jiný, než když přijde černoch,“ komentuje Lowery rasové předsudky. Stereotypy ale podle něj platí i naopak, kdy jsou černoši nedůvěřiví vůči bílým. Je ale přesvědčen, že převažuje spíše první varianta: „Je větší pravděpodobnost, že když policisté zadrží člověka s marihuanou, budou vyslýchat spíš černochaa bělocha nechá být.“
Lowery na rasové problémy upozorňuje nejen jako spisovatel. Píše o nich především do novin, informace šíří i prostřednictvím sociálních sítí. V posledních letech podle něj média reflektují smrtící útoky častěji, jelikož mají k dispozici více důkazů. Lidé již běžně na internet vkládají videa, která natočí jako svědci přímo na místě nějaké události – například právě rasového útoku. „Každý dnes může zveřejnit, co chce. Stačí mít mobil. Jen je otázka čemu věřit. Je na seriózních novinářích, aby ještě více ověřovali fakta, když se na Twitteru a Facebooku objevuje tolik informací. Někdy stačí, že má člověk hodně sledovatelů, a hned je považován za důvěryhodný zdroj,“ vyzývá k obezřetnosti v nakládání se zdroji informací ze sociálních sítí.
