Vlakem za filmem aneb jak to bylo ve Varech
Hned po příjezdu na nás dýchne festivalová atmosféra prosycená zvědavostí, jak bude náš den pokračovat. Ubytování v nedaleké škole nás stálo pakatel a zavazadl asi tu můžeme bez obav ponechat. Tak a teď už jen peníze, mobil a ty nejnutnější věci a jde se prozkoumat terén.
Hotel Thermal a hlavní vchod na festival, foto: Adéla Bujalská
Vstupenka do filmové říše
Hladové toho asi moc nezvládneme, ale hned po nasycení žaludků přichází klíčový úkol: zajistit si studentský festivalový pass, v jehož ceně byla návštěva tří filmů a vstup na doprovodné akce.
Když ho máme v kapse, následuje procházka podél řeky až k proslulému hotelu Pupp s nadějí, že potkáme nějakou z hvězd, jak se kochá krásou Karlových Varů. Po pár krocích už se na nás usmívá ředitel festivalu Jiří Bartoška, který rozpráví s postarším pánem a řeší, podle jejich výrazů, určitě něco velice vtipného.
Počasí se nám mění každou chvíli. Jednou se zatáhne a začne foukat silný vítr, ale po čase zase vysvitne sluníčko. Nás to však nerozhází, protože jsme si to sem prostě přijely užít. Také chut´ sladké teplé lázeňské oplatky, kterou si dopřáváme na jedné z laviček, nám může na náladě jedině přidat.
Multikulturní zážitek
Ale už je čas na film. Ten začíná za necelou půlhodinku, a to je akorát čas na to, stihnout se vrátit k hotelu Thermal, kde se v malém sále zúčastnime projekce. Zájem o film je nakonec tak velký, že sedíme na zemi.
Filmy, které máme během následujících hodin sledovat, jsou od režiséra Denise Villeneuva z Kanady. Jeden s názvem REW – FFWD, dokumentární snímek z Jamajky a druhý film nese název 23. srpen na Zemi a vypráví o modelce, která po autohavárii přehodnotí celý svůj dosavadní život a požádá svého nejlepšího kamaráda, aby ji přivedl do jiného stavu.
Když po více jak dvou hodinách vyjdeme na denní světlo, čeká nás cesta pro změnu za hudebním zážitkem. Takže opět až k hotelu Pupp a tentokrát ještě dál za něj, do parku, na jehož konci to už duní a přítomnost Matěje Rupperta ze skupiny Monkey Business je důkazem toho, že show to bude velká. V tom nás také následně utvrdí Jirka Macháček ze skupiny MIG 21 nebo Richard Krajčo s Kryštofem.
Po skončení živého koncertu se ještě přesouváme do Aeroportu, prostorného klubu, kde to opět žije. Od rána do večera jsme obklopené spoustou lidí, na kterých je vidět, že si zdejší atmosféru opravdu užívají.
Ve čtyři ráno padáme unavené k zemi na tvrdou podlahu do jedné ze tříd naší školy a máme toho upřímně až dost. Tak zase příští rok!