Virtuální realita nejspíš knížky nenahradí. Může ale sloužit jako lákadlo ke čtení
Temná místnost s černými závěsy se během zlomku vteřiny promění. Místo ní je tu prosvětlený pokoj s postelí, psacím stolem a dřevěnou komodou. Návštěvnice knihovny Goethe-Institutu Veronika Karpalesová (38) se díky brýlím přenese do virtuální reality a přestává být sama sebou. Náhle je z ní Řehoř Samsa, hlavní hrdina povídky Proměna od Franze Kafky. Tato postava se jednoho dne ráno probudí jako obrovský brouk. „Opravdu jsem měla pocit, jako bych byla v jiném těle. Byl to zvláštní zážitek koukat na své ruce a přitom zřetelně vidět broučí nožičky,“ přibližuje Karpalesová, která právě sundavá VR brýle.
Ochuzení o fantazii
Podle vedoucího knihovny Goethe-Institutu Jana Wittenberga může být virtuální realita jednou z cest, kudy se bude budoucnost literatury ubírat. Předpokládá například, že si jednou budou moci lidé běžně prožít část kapitoly virtuálně přímo v knihovně. Klasické papírové knihy ale podle něj jako médium nezmizí.
V Goethe-Institutu je i zmenšený model pokoje Řehoře Samsy. Zdroj: Denisa Bartůňková
Wittenberg vidí virtuální realitu do budoucna spíše jako rozšíření působnosti literatury než jako úplnou náhradu klasických papírových knih. Další návštěvnice Goethe-Institutu a studentka Petra Hochová (21) si také myslí, že podobné moderní technologie nemůžou tištěná díla nikdy plnohodnotně nahradit. „Virtuální realita nám podává náhled na děj tak, jak ho vidí tvůrci obrazu, a tím nám podsouvají jejich představy. Přitom podstatou knížky je především to, abychom si veškeré obrazy utvořili prostřednictvím fantazie sami. Prostě není nad to, držet knížku v ruce, otáčet stránku po stránce a tvořit si v hlavě vlastní svět,“ říká Hochová a ukazuje na tištěnou verzi Proměny, která je v knihovně také k dispozici.
Realistická Proměna
V tématickém prostoru knihovny jsou k dispozici i tištěné verze díla Franze Kafky. Zdroj: Denisa Bartůňková
Podle Wittenberga má projekt Proměna VR sloužit především jako zpestření. Čtenářům povídky má poskytnout nový zážitek. „Jsme jedni z mála, kteří půjčují lidem krom brýlí a rukavic navíc ještě speciální boty se senzory. Všechny tyto komponenty zajistí, že se lidské končetiny vizuálně promění na nohy brouka,“ vysvětluje Wittenberg. Vedoucí knihovny dodává, že realistický prožitek by mohl inspirovat návštěvníky, kteří povídku zatím neznají k jejímu přečtení. Zkušenost s virtuální realitou podnítila k úvahám o bližším seznámení s dílem Franze Kafky například Karpalesovou. „Děj povídky jsem znala jen ze článků na internetu, ale po tomto zážitku si ji asi přečtu,“ přiznává Karpalesová. Prostorovou instalaci si návštěvníci budou moci v institutu vyzkoušet do 31. března.
