VIDEO: Mladí si písně ze Semaforu nespojují se Suchým a Šlitrem
Pramínek vlasů, Malé kotě či Kočka na okně jsou písně, které i dnes děti zpívají v hodinách hudební výchovy už na základních školách. Málokdo z mladých však ví, že tyto chytlavé melodie vznikly v divadle Semafor a jejich autory jsou Jiří Suchý a Jiří Šlitr. „Tato dvě jména si spojím s divadlem Semafor. Nevěděla jsem ale, že napsali tyhle známé písně,“ přiznává studentka Tereza Vepřovská.
Ludmila Frištenská z putovního dětského divadla Úsměv se domnívá, že divadlo Semafor je mezi lidmi vnímáno především skrze jeho herecké a pěvecké hvězdy. „Zůstává v povědomí lidí díky známým osobnostem, které jím prošli a vracejí se k němu především ve svých vzpomínkách,“ říká.
Frištenská také dodává, že mladší generace písně ze Semaforu zná pouze proto, že jsou velmi melodické. Kdo je napsal, a odkud pocházejí, je podle ní už nezajímá. „Melodie těchto písní znám, ale neumím ani jejich texty,“ říká student Libor Málek. Uvádí také, že mu skladby ze Semaforu nic neříkají stejně jako klasická hudba či dechovka a raději si zazpívá něco od české skupiny Kabát.
Skladby psané na tělo
Některé melodie z divadla Semafor jsou dodnes spojovány spíše s konkrétními zpěváky, než s divadlem. Podle Frištenské psal Jiří Šlitr některé texty a hudbu tak, aby co nejvíce seděly jednotlivým umělcům. Právě tyto písně se staly hity daných interpretů a provázejí je jejich pěveckou kariérou. Jde o skladby jako Oči sněhem zaváté složenou pro Karla Gotta či Láska nebeská v podání Evy Pilarové a Waldemara Matušky.
„Texty skladeb jsou většinou humorné, což je další důvod jejich popularity,“ domnívá se Frištenská. Dodává, že v písních Suchého a Šlitra se díky některým hudebníkům objevily také tehdejší progresivní trendy, především rokenrol. V divadle začínala například i kapela Olympic. Její první koncert se uskutečnil právě v Semaforu při premiéře pořadu Ondráš a big beat v roce 1963
Podívejte se na reportáž:
http://www.youtube.com/watch?v=uCzVnGb1QlI
