Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Ubu se baví i několik kilometrů nad zemí

„Dámy a pánové, vítejte na palubě. Vaše bezpečnost je pro nás priorita,“ hlásá nová hra Divadla Na zábradlí. Ubu se baví, autorský projekt režiséra Jiřího Havelky, odkazuje na Alfreda Jarryho mimo jiné i podtitulem „aerodynamická ubunalita“. Diváci se v této komedii stávají doslova a do písmene spoluúčastníky představení.

Petr Čtvrtníček, foto: Divadlo Na zábradlí

Inscenace se totiž odehrává v letadle, a zatímco ústřední postavy sedí k publiku zády, na svých sedadlech a se svými problémy, diváci jsou spolu s nimi oslovováni letuškami, absolvují bezpečnostní pokyny na počátku letu, a jsou svědky zcela absurdního dění v režii U. B. U Airlines. Zní to sice atraktivně, ovšem místo volné adaptace nějaké z předloh slavného Francouze jde spíše o volnou, velmi volnou improvizační taškařici na ubuovské téma pošetilosti a bizarnosti.

Na palubě anonymního letadla se za doprovodu hudebního aranžmá od MIDI LIDÍ setkáváme s několika cestujícími – každý z nich letí na docela jiné místo, s jinými cíli, s jinými úmysly a za jinými účely. Pasažéři hned na počátku letu poslušně odevzdávají své mobily a posléze i pasy, aniž by vlastně věděli proč, a jsou z toho zprvu rozčarováni, nakonec jsou však všichni (nebo alespoň skoro všichni) ochotni vyměnit vlastní osobní svobodu za nekonečnou zábavu mnoho kilometrů nad zemí. Jejich zpočátku rozpačité seznamování, které posléze přeroste v hádku a divokou dedukci o únosu letadla, se pak těsně před proniknutím „hrdinů“ do kokpitu změní v ne až tak spontánní párty na úrovni besídky základní školy, zmanipulovanou rozverným kapitánem. Pasažéři se tak vlastně dobrovolně stávají loutkami – což ještě umocňuje fakt, že všechny letušky hrají herečky zároveň představující i ony turistky, převlékají se tak rafinovaně, že si toho divák téměř nevšimne, a zatímco na sedadlech místo nich mezitím sedí figuríny, ony obsluhují v zelených uniformách s profesionálně nucenými úsměvy své spolucestující a zahrnují je místy poněkud nesmyslnými dotazy, aniž by při tom odpovídaly na otázky jejich.

Josef Polášek, foto: Divadlo Na zábradlí

Zábava je v této hře pojímána jakožto únik před nejistotou a strachem z neznámého, jako kdyby nejdůležitější bylo ono užívání si až na doraz, protože jenom ten, kdo se baví, nemůže pokládat rozličné všetečné dotazy (a že by jich bylo!). Ale každá sranda něco stojí. I když se smějeme z plna hrdla, ve skutečnosti nemáme své životy ve svých rukách, stačí jenom vyměnit palubní lístek za naprosto nepotřebnou multifunkční lžičku. Ne každému ovšem může vyhovovat přímočarý humor a vtipy řazené tak rychle po sobě, až jsou místy poněkud otravné, křečovitě a usilovně tlačící na pilu a nutící diváka se smát i těm nejhrubozrnějším žertům. Dokonce dojde i na momenty, kdy je vám téměř až trapně za to, co herci na jevišti předvádějí.

Role jsou přitom jasně stylizované a satiricky archetypální, a jejich obsazení poměrně vhodně vystihuje všechny šablonovité charaktery. Takže je tu buran s ledvinkou na břiše, který se nejvíc těší na to, jak se u moře opije a nacpe, a jeho stejně omezená přítelkyně (Leoš Noha a Natálie Drabiščáková). „Mamčin chlapeček“, jenž po boku své matky cestuje kamsi do neznáma poprvé se setkat se svým umírajícím otcem, a který v sobě až nyní konečně nachází sílu se dominantní matince vzepřít (Pavel Liška a Marie Spurná). A nechybí ani floutkovský doktůrek a lascivní svůdník, obtěžující slečnu vedle sebe oplzlými návrhy (Josef Polášek). Přesto se tu však nedostává nějaké naprosto negativní a ujeté postavičky srovnatelné s Jarryho králem Ubu, a i když se mu kapitán Petra Čtvrtníčka hodně přibližuje, na pověstné a ubuovsky typické „hovnajs“ beztak nedojde – ačkoliv vulgarit zazní z jeviště požehnaně. A to jsem ještě zapomněla zmínit skutečnost, že všechny mužské postavy se jmenují Václav, a všechny ženské zase Eva. Proč, to není jisté, snad aby se ještě více umocnila jejich zbytečnost nepříliš komickou narážkou na teleshoppingovou zpívající dvojici Evu a Vaška. Snad to měl být malý, satirický rýpanec. Ale nevyzněl.

Chybou inscenace Ubu se baví je zkrátka to, že je nijaká a o ničem: na komedii není dost vtipná, sestává se jenom ze sledu scének a situací, a postrádá nějaké vyvrcholení, závěr, nebo snad poselství, chybí zde Jarryho provokace se vším všudy. A je jenom škoda, že z tolik slibujícího reklamního sloganu U. B.U Airlines „děláme z nebe to nejlepší místo na zemi“ nevykřesal Jiří Havelka něco víc, něco, co opravdu zaujme– takhle se bohužel jedinou věcí, která utkví v mysli i po odchodu herců z jeviště, stává penis Pavla Lišky. A to je trochu málo.

 

Hrají – Petr Čtvrtníček, Natália Drabiščáková, Ladislav Hampl, Pavel Liška, Kristina Maděričová, Leoš Noha, Václav Petrmichl, Josef Polášek, Gabriela Pyšná, a Marie Spurná

Dramaturgie – Ivana Slámová, Zdeněk Janáček

Scéna – Dáda Němeček

Projekce – Prokop Bartoníček

Kostýmy – Lela Geislerová

Hudební design – MIDI LIDI

Režie – Jiří Havelka


X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.