Text, kterým vzniklo Československo. Originál Washingtonské deklarace byl vystaven poprvé v historii
V noci ze 13. na 14. října 1918 sedí profesor Tomáš Garrigue Masaryk za psacím stolem ve Washingtonu. Snaží se na několik listů dopisního papíru co nejlépe vyjádřit své myšlenky, a proto v textu často škrtá a opravuje. Pečlivě hledá co nejlepší formulace, které by dohodové spojence na konci první světové války přesvědčily tom, že Česko a Slovensko by se mělo odtrhnout od Rakouska-Uherska a získat samostatnost. Dokument, který tvoří, je dnes znám jako Washingtonská deklarace.
Za pomoci amerických soudců, vědců, politiků a publicistů se Masarykovi nakonec podařilo sepsat jeden z nejvýznamnějších dokumentů československých dějin. Washingtonskou deklaraci podepsal kromě Masaryka ještě ministr národní obrany Milan Rastislav Štefánik a ministr vnitra a zahraničních věcí Edvard Beneš. Tento unikátní první návrh dokumentu, kterým Masaryk zajistil dalším generacím vznik samostatného demokratického Československa, mohla veřejnost spatřit poprvé v historii, a to na půdě Akademie věd.
Boj za nezávislý stát
Finální verze dokumentu byla zaslána 17. října 1918 americkému prezidentu Woodrow Wilsonovi. „Málokdo ví, že Masaryk poslal Washingtonskou deklaraci americké vládě téměř ve shodnou dobu, kdy posílal prezidentu Wilsonovi dopis i rakouský císař Karel I.. Zprávou monarcha požadoval zachování Rakouska-Uherska s tím, že je ochoten zaručit Česku a Slovensku v rámci federace určitou autonomii jako kompromis,“ vysvětluje historik Jiří Kocian, který se podílel na tvorbě výstavy.
V textu lze díky poznámkám a škrtům sledovat způsob přemýšlení Masaryka. Zdroj: Denisa Bartůňková
Masaryk si podle historika velmi dobře uvědomoval, že se bude Karel I. snažit za každou cenu udržet Rakousko-Uhersko pohromadě. Právě proto se rozhodl Prohlášení nezávislosti československé národa vytvořit. Pečlivost a probdělé noci nad psaním deklarace se Masarykovi nakonec vyplatily. Prezident Wilson rozhodl 20. října 1918 ve prospěch Masaryka a vzkázal Rakousku-Uhersku, že uzavře mír pouze tehdy, pokud Karel I. zaručí Čechům a Slovákům samostatnost.
Jen pět dní
Ačkoliv výstava Století státního svátku, kde je Washingtonská deklarace vystavena, trvá od 7. května do 20. července, vzácnou listinu směli návštěvníci vidět jen prvních pět dní. „Sto let starý dokument je potřeba uchovávat ve speciálních světelných podmínkách. Text psal Masaryk inkoustem a ten na světle poměrně rychle bledne,“ přibližuje problém s vystavováním historických listin Jiří Kocian. I když je v galerii poměrně přítmí, z bezpečnostních důvodů povolil Masarykův ústav dokument vystavovat pouze na takto krátkou dobu. Po pěti dnech pořadatelé nahradili originál kopií.
Mezi lidmi, kteří se na výstavu přišli podívat, byl i dokumentarista Janek Rubeš (30). „Když jsem stál u toho vzácného dokumentu a představil jsem si, že ho opravdu psal Masaryk, měl jsem z toho trochu husí kůži,“ přiznává Rubeš pro Generaci 20. Kurátorka výstavy Tereza Kopecká uvádí, že si originál listiny stihlo za pět dní prohlédnout odhadem více než 400 lidí.
