Swingový festival rozjela britská jazzová hvězda
Jako na srazu důchodců. I tak se dá popsat situace v sále před začátkem 16. festivalu swingové hudby. Jsou tu však i skupiny mladých nadšenců, kteří mají rádi tuto hudbu také rádi. Věkový průměr ale stejně neklesá pod padesát let. Sálem se od pořadatelů ozývá, že návštěvníci mohou tančit v omezených prostorách u vchodů či pokud by se někdo styděl, můžou si skočit také na chodbě. Ale staří ani mladí se do tance zrovna nehrnou.
K pohybu diváky nepovzbudí ani čtyřčlenná česká skupina The Swings. „Je to takové komorní, ale to k této hudbě a době trochu patří,“ říká návštěvnice festivalu Simona Maršíčková (40). I přesto se po každé písni zvedne vlna potlesku a u těch českých songů je na některých návštěvnících vidět, jak si spolu s kapelou tiše prozpěvují. A stejné je to i se Sestrami Havelkovými. Ne, že by bylo vystoupení nudné, ale zdá se, že tomu chybí jistá rozdováděnost a neformálnost.
Ta přichází až s avizovanou hvězdou večera a celého festivalu. Britský jazzový klavírista a zpěvák, devětadvacetiletý Anthony Strong sice není moc vysoký ani robustní, ale v okamžiku kdy zasedá ke klavírnímu křídlu a začíná zpívat, vyroste o půl metru. Stejně tak vzrůstá nadšení na straně diváků v sále.
Publikum si Strong získává i vtipem
Úsměv, nepolevující energie a samozřejmě jeho umění nejednou roztleská celý sál. Diváci kvitují právě jeho zápal. „Je famózní, jeho písně mě opravdu baví. Navíc je tak rozjetý, že se to přenáší i na mne a musím si aspoň podupávat,“ chválí během představení Stronga Maršíčková. Ne nadarmo se stal oblíbencem amerického bluesového kytaristy a zpěváka B.B. Kinga, jak informoval program rozdávaný u vchodu.
I humor přispívá k uvolněnější atmosféře ubíhajícího večera. Asi v polovině vystoupení Strong prosí diváky, zda by si je mohl v neosvětleném sále vyfotit. „Když nás z podia gesty žádal, abychom se v nabitém sále trochu smrskli, bylo to opravdu vtipné,“ říká další návštěvník Jan Šleichrt (21). Stejně tak se účastníci baví při Strongově nadskočeních nad stoličku ve snaze návštěvníky ještě více nabudit.
O tom, že Strong splnil očekávání, která do něj vkládali pořadatelé, nebylo v sále pochyb. A to i přes to, že dost diváků se zvedá ještě před koncem představení, což se v publiku setkává i s velkým pohoršením. Buď je Strong neokouzlil jako zbytek sálu, či jen nevydrželi více jak hodinový koncert. Ostatní však sedí na svých místech až do konce a nutí zpěváka ještě k přídavku. „Mrštné hádě“, jak Stronga na odchodu nazývá procházející paní ve středním věku, byl skvělou tečkou za dvouhodinovým programem.
