Státní bezpečnost dostihla Havlova hrdinu Vaňka
Pražští diváci v Divadle v Řeznické měli možnost zhlédnout scénické čtení Marka Hejduka. Dílo bývalého novináře a někdejšího studenta Vyšší odborné školy publicistiky bylo totiž zařazeno do programu festivalu s názvem Noc divadel.
Jeho hra Rest se dostala i do finále soutěže o Cenu Alfreda Radoka. Odehrává se v současnosti a má uzavírat sérii „Vaňkovek“, které byly sepsány disidentskými spisovateli, především dramatikem a bývalým prezidentem Václavem Havlem. Ten postavu Ferdinanda Vaňka vymyslel. Kromě Havlových představení se však tato postava stala hlavním hrdinou například i pro některá díla Pavla Kohouta nebo Jiřího Dientsbiera.
Vysoký post jako forma vězení
Dílo Rest nese podtitul Skutečně poslední aktovka ze života spisovatele Ferdinanda Vaňka. Ten se ocitne v pozici ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). „Skutečně poslední by měla být proto, že Vaňka vlastně dostane Státní bezpečnost tím, že mu nabídne místo ředitele v tomto ústavu,“ popisuje Hejduk.
Ve hře jde o to, že bývalí utajení příslušníci StB, o nichž není příliš jasné, jak se do instituce dostali, nabídnou Vaňkovi prestižní pracovní pozici. Možnost důležitých rozhodování, účasti v televizních diskuzích, psaní do novin a přirozeně i vysoký plat ho nakonec přesvědčí.
Bývalý disident a zaměstnanec pivovaru tedy po krátkém váhání návrh přijímá. Na konci inscenace se však dozvídá, že pouze podlehl jejich mámením a bude tedy muset ústavu velet podle rozhodnutí svých oficiálně podřízených kolegů, kteří budou určovat, co se o nich může veřejnost dozvědět.
Velký vliv na Hejdukovu jednoaktovku měl život našeho bývalého prezidenta Václava Havla. „Dalo by se považovat za určité znamení, že jsem hru dopsal sedmnáctého prosince kolem půlnoci a osmnáctého ráno Havel zemřel,“ vzpomíná Hejduk. Další zvláštností je podle něj i fakt, že první scénické čtení jeho díla bylo naplánováno na 17. dubna 2013, přičemž 10. dubna byl odvolán tehdejší ředitel ÚSTR Daniel Hermann.
Navíc samotný název Rest volil Hejduk i kvůli koncovce tohoto slova. „Většina Vaňkovek, kromě Audience, končí písmeny – st. Známe Protest, Atest, Marast a já jsem se snažil zachovat i tohle pravidlo,“ přiznává Hejduk. Autor scénáře a režisér v jedné osobě se tedy plně hlásí k Havlovu odkazu.
Převažují optimistické reakce
„Mně přijde hezké, že v rámci prvního českého ročníku Noci divadel mohl zaznít tenhle Havlův odraz a odkaz, protože to byla jedna z nejvýznamnějších českých osobností,“ říká herec Kajetán Písařovic, představující roli Ferdinanda Vaňka. Naopak některým lidem, přijde tento počin jako těžení z něčeho, co mělo význam pouze v době totality. „Myslím, že je to určitá forma vykrádání a těžení z hrůz minulého režimu, což se mi zdá trochu nedůstojné,“ kritizuje jeden z diváků Josef Jungman.
Většinu lidí v hledišti ale nápad příjemně překvapil. „To, co Matěj Hejduk vyjádřil, si u nás ještě nikdo nedovolil. Podobné věci o bývalých komunistických členech si mnoho lidí myslí, ale málokdo je dokáže takhle veřejně projevit,“ sympatizuje s tématem hry divačka Alexandra Alvarová. Ta zároveň věští Matěji Hejdukovi slavnou budoucnost.