Sound of VOŠP studenty bavil. Oblíbený žánr si na něm našel každý
Zpočátku se zdálo, že akce konaná v polovině listopadu bude oproti loňsku podstatně komornější. Start úvodní vystoupení Matyáše Bubeníka ze druhého ročníku VOŠP se posunulo na později a mezitím do útulného prostoru Grid v Opatovické ulici dorazilo přibližně třicet lidí. „Místo bylo pro studentskou akci skvěle určené. Malý sál napomohl k lepšímu seznamování kolektivu,“ zmínil druhák Julius Nosko (20).
Podobnost s Pokáčem mu nevadí
Matyášův koncert byl ideálním otvírákem večera. S kytarou v ruce zpíval vlastní texty a bavil i krátkými historkami mezi jednotlivými písničkami. „Ačkoli to není žánr, který poslouchám, tak mě jeho hudba stejně jako loni okamžitě naladila. Přátelské atmosféře pomohly i jeho vtipy ze života,“ pochválila úvodní vystoupení studentka Tereza Pudilová (21).
Publikum Matyášovu muziku po hudební i textové stránce přirovnávalo k písničkářům Pokáčovi a Xindlovi X. A nebylo to poprvé. „Těší mě, když tam lidi vidí podobnost. Myslím, že princip vzniku textů i jejich prezentování máme podobný, přestože já jsem samozřejmě amatér,“ popsal Matyáš Bubeník (23).
Táborákovou hudbu vystřídal punk
Po hodince pohodové muziky se atmosféra razantně změnila. Sálem se šířil dým a svou show rozjela kapela Limetime s frontmanem Janem Skořepou z prvního ročníku. Poklidné brnkání nahradila hlasitější hudba, na což si obecenstvo rychle zvyklo. „Museli jsme na sebe trochu křičet, ale seznamovat se šlo. Hlavně u baru nebo v zadních řadách sálu,“ vysvětlil Nosko.
Elektrická kytara s basovou a k tomu bubny. Limetime nabídl různé žánry. „Vycházíme z rock´n´rollu 50. let, rockabilly, bluesu a surf rocku, ale primárně je to garážový punk,“ vysvětlil Skořepa (20) a následně překvapil tím, že kolegy z kapely poznal přes Facebook během covidu.
Tečku obstaraly emoce
Dobře naladěné obecenstvo, které se s přibývajícím časem rozrostlo odhadem na šedesát lidí, se po dynamickém vystoupení Limetime těšilo na kapelu Emotionally spoonfed. Písničky Mikuláše O’Sullivana ze třetího ročníku s doprovodem Olivera Nováka na baskytaru či piano jsou na VOŠP populární a i tentokrát studenty bavily. „Z jejich hudby jde cítit energie. Je to neotřelá a originální muzika, která má hloubku,“ myslí si studentka druhého ročníku Alice Lacková (20).
Kombinace indie popu, rapu a chillwave mně osobně připomněla večerní vysílání Radia 1, jež mám spojené se zklidňující a cyklickou hudbou. Z melodií sehrané dvojice byla cítit lehkost, která dokázala publikum rozhoupat. V závěru vystoupení dobrá atmosféra celého večera vyvrcholila, tančil v podstatě celý sál.
Když Emotionally spoonfed okolo půlnoci dohráli, studenti začali prostor v dobré náladě opouštět. Pět hodin hudby či konverzace s přáteli si užila i studentka druhého ročníku Adéla Kvapilová (20): „Líbí se mi nápad se školními kapelami. Zároveň je fajn, že se můžeme se spolužáky neformálně potkat.“ Akce tedy stejně jako předchozí roky splnila očekávání. Přestože nejeden účastník bojoval ráno s bolehlavem, bude stejně jako já na Sound of VOŠP dlouho a v dobrém vzpomínat.
