Rudé století na Kampě ukazuje, že s působením komunistů se společnost potýká dodnes
V prostoru mezi Werichovou vilou a Museem Kampa stojí dvanáct velkoformátových oboustranných panelů. Prostřednictvím popisu i dobových fotografií přibližují jednotlivá období KSČ. Od založení strany 16. května 1921, přes nástup k moci v roce 1948 i svržení komunistické nadvlády v listopadu 1989.
Kurátoři výstavy ale zdůrazňují i přesah do dnešních dnů. Poslední panel totiž zobrazuje nynějšího prezidenta Miloše Zemana na sjezdu nynější Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) v Nymburce před třemi lety. „S tím, co komunistický režim po více jak čtyřicet let vytvářel v naší zemi, se potýkáme do současna,“ uvádí historik a ředitel Muzea paměti XX. století Jan Kalous (48).
Ze strany sálá nenávist
Práce s tématem totalitního režimu nebyla podle slov Kalouse snadná ani pro organizátory výstavy. „Vyjádřit obsahově i vizuálně století dějin komunistické strany je trochu problém. Doufáme, že volně přípustná expozice bude návštěvníky provokovat k tomu, aby přemýšleli o způsobu, jakým se česká a slovenská část společnosti vypořádala s komunistickou minulostí,“ říká historik.
Při vzpomínání se tváří ustaraně i on sám. „Pro mě z toho vyplývá, že závist a nenávist, která sálala ze strany jak vně, tak dovnitř, je přítomná dodnes. Uvnitř současné KSČM je poměrně početné křídlo lidí, kteří se hlásí k principům marxismu-leninismu a třídního boje. Udivuje mě, že takoví lidé mají i nyní poměrně dost možností se prezentovat,“ míní Kalous.
Během sto let se ke KSČ v této zemi podle hlavního kurátora expozice Petra Blažka (47) připojilo přibližně šest milionů lidí. „Logicky by hnutí mělo končit někdy v roce 1990 s návratem demokracie do naší země. Smutným svědectvím ale je, že strana funguje dodnes, dokonce i v parlamentu,“ dodává historik Kalous.
Sídlo v místě mučírny
Výstava bude veřejnosti přístupná až do 1. srpna a Blažek vyzdvihuje své dojmy z několikaměsíčních příprav. „Bylo pro mě zajímavé procházet místa spojená s dějinami komunistické strany. Třeba nábřeží Ludvíka Svobody, kde nyní sídlí ministerstvo dopravy. Když vidíte tu obrovskou budovu, pochopíte, jak rozsáhlý byl i samotný aparát komunistické strany,“ přibližuje kurátor.
Zmiňuje také současné sídlo KSČM v Petschkově paláci v ulici Politických vězňů. Paradoxem dějin je, že právě v této budově mělo gestapo za druhé světové války mučírnu.