Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Rozhodni o tom, co se stane. Film Noční směna přichází s interaktivním konceptem

Britsko-švýcarský snímek Noční směna nabízí sedm různých konců a sto osmdesát variabilních rozhodnutí. V interaktivním filmu, který šel minulý týden do kin, mohou totiž diváci rozhodovat o osudu hlavní postavy prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu.

Možnost jednat za hlavního hrdinu studenta Matta je unikátním konceptem akčního filmu Noční směna (Late shift). Diváci mají v klíčových momentech příběhu možnost zvolit jednu ze dvou nebo tří možností, aby rozhodli, jak má postava ve filmu reagovat. To vše pomocí aplikace, kterou si předem stáhnou do svého chytrého telefonu nebo tabletu.

Diváci tak mohou s postavou riskovat, panikařit nebo zachovat klidnou hlavu a vsadit na jistotu. „Na volbu jsme měli zhruba pět sekund, pak se odpovědi zprůměrovaly a děj podle nich pokračoval. Občas jsem zvolila svou odpověď tak rychle, že jsem po chvilce výběru litovala,“ shrnuje průběh filmu jedna z návštěvnic kina Na Fialce v Říčanech Klára Pavlíčková (22).

Mezičas, kdy hlavní hrdina čeká na rozhodnutí diváků, je podle Pavlíčkové přirozený a průběh filmu ničím neruší. Postavy se většinou zahledí do prázdna jako kdyby přemýšlely. „Doba, kterou jsme měli na zakliknutí možnosti se zas tolik neliší od rozhodování v běžném životě. Přišlo mi přirozené, že hlavní hrdina občas ztichl a zvažoval své možnosti,“ říká. Jiného názoru je technik kina Na Fialce Stanislav Landa, podle kterého byly některé prodlevy ve snímku zbytečně dlouhé a působily nepřirozeně.

Stále podle scénáře

Ani kvalitu obrazu technik nekomentuje kladně. Obraz podle něj „těkal“, když ve spodní části plátna běžely rychle titulky. Barvy mu přišly mírně vybledlé a šedivé. „Možná je to dané speciální technikou, přes kterou se snímek spouští,“ myslí si Landa. Na rozdíl od klasických filmů, které se v kinech natahují přímo do projektoru, se totiž tento interaktivní film spouští přes mechanický přístroj a projektor v tomto případě slouží pouze jako promítač. „Takovou interaktivní tvorbu je dobré si pustit spíše na domácím kině v pokoji. Na televizi bude působit lépe, než na velkém plátně. Právě kvůli kvalitě obrazu,“ komentuje své postřehy technik.

Projekt Kinoautomat
Úplně první interaktivní film na světě vznikl roku 1967. Šlo o československý projekt Kinoautomat, jehož základem byl snímek Člověk a jeho dům. Hlavním protagonistou příběhu byl nešikovný pan Novák, který se dostával do situací, kde za něj rozhodovali diváci hlasováním v sále. Děj se stejně jako v Rozpacích kuchaře Svatopluka zastavoval, přičemž moderátor a zároveň představitel pana Nováka Miroslav Horníček vysvětloval divákům humornou formou, jaké možnosti mají. Snímek byl představen v roce 1967 na Světové výstavě Expo v Montrealu.

Tvůrci filmu, začínající režisér Tobias Weber a scénárista Michael Robert Johnson, lákají především na interaktivní koncept filmu. Šance změnit osud mladého studenta Matta, který se připlete ke krádeži předmětu z aukční síně, ale není taková, jakou by si divák pravděpodobně představoval. „Ze začátku se film začal zajímavě rozvíjet a vypadalo to slibně. Po chvilce jsem ale pochopil, že ať člověk zvolí jakoukoliv možnost, stejně se příběh sune dál podle předpřipraveného scénáře,“ říká Landa. Podobný pocit měla i Pavlíčková. Některé scény, které divák zvolil, film akorát prodlužovaly. „Například jsme postavě řekli, ať uteče před mužem se zbraní. Strašně dlouho se to ve snímku řešilo a nakonec Matt stejně nedovedl přelézt zeď a uniknout,“ dodává Pavlíčková.

Hlasování pomocí žárovky

S příběhem, do kterého zasahují diváci, však autoři nepřišli jako první. Například v roce 1985 vznikl v Československu třináctidílný seriál s názvem Rozpaky kuchaře Svatopluka, který režíroval František Filip. Diváci tehdy rozhodovali v kinosále, kde veškeré dění živě moderoval herec Josef Dvořák, který byl i hlavní postavou seriálu. Děj se vždy v určitém zlomu zastavil a bylo na divácích v kině i doma u obrazovek, aby rozhodli. Mezitím, co ve studiu probíhalo hlasování pro jednu ze dvou možností pomocí přístrojů, pro lidi u televizních obrazovek byl zvolen trochu netradiční postup.

Na vybídnutí moderátora měli televizní diváci zhruba na deset sekund rozsvítit sto wattovou žárovku. Zvýšení spotřeby energie sdělili zaměstnanci Centrálního energetického dispečinku zpět do studia, kde probíhalo živé vysílání a příběh tak mohl pokračovat dál.

 


Aneta Řezníčková
Aneta Řezníčková
Po maturitě na ekonomické škole jsem se rozhodla jít jiným směrem a tak teď již třetím rokem studuji autorskou žurnalistiku na Vyšší odborné škole publicistiky. V Generaci 20 působím pátým semestrem. Co se týče mých zájmů, učím se tancovat a občas si jdu zaběhat. Ve volných chvílích maluji.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.