Pražská kubistická architektura: jedinečná, a přesto opomíjená

20. 2. 2013

Archiv Kultura

Češi by se mohli pyšnit a vydělávat na mnohých unikátních uměleckých dílech a osobnostech ze své kulturní historie. Z nepochopitelných důvodů se tak neděje. Jedním z nedoceněných českých pokladů je i kubistická architektura, která je celosvětově naprosto ojedinělá.

Kovařovičova vila pod Vyšehradem od Josefa Chochola. Foto: Lucie Švábová

Josef Gočár, Josef Chochol, Pavel Janák nebo Vlastislav Hofman — to jsou jména významných českých architektů, kteří v Praze otiskli svou kubistickou stopu. Ačkoli se kubismus zrodil ve Francii, velký ohlas tento avantgardní umělecký směr vzbudil právě v Praze, kde, na rozdíl od Paříže, pronikl do všech výtvarných oborů. Kromě obrazů tak v Česku můžeme obdivovat i kubistické domy a užité umění. Tento nadčasový nábytek, porcelán a sklo z počátku dvacátého století dodnes inspiruje mnoho designerů.

Typický český problém

Česká veřejnost ale tyto budovy a umění stále spíše opomíjí. „V Paříži, v samotné kolébce kubismu, by za jediný takový dům dali mnoho. Kubistická architektura je rodinným stříbrem českého umění, které zůstalo zapomenuto ve skříni po prarodičích,“ říká publicista a historik umění Václav Vokolek.

České děti se stále ve škole učí o Staroměstském orloji a Vyšehradě, o všech gotických, renesančních a barokních památkách, ale o světové kubistické raritě se nedozví. Jak jsem se sama přesvědčila, neuslyší a nepřečtou si o ní ani turisté v informačním centru v Praze. Podle Vokolka je tohle typicky český problém, který se týká také Janáčkovy hudby, skladeb Aloise Háby, Kupkových obrazů i českého funkcionalismu a fotografie 20. let. „To všechno se objevuje spíše v zahraničí, u nás se miluje zaběhnutá prostřednost,“ stěžuje si Vokolek na český nezájem.

Skutečná lahůdka

Gočárův Dům U Černé Matky Boží s kubistickou kavárnou. Foto: Lucie Švábová

Nejznámější, nejnavštěvovanější a vůbec první postavenou kubistickou budovou je Gočárův Dům U Černé Matky Boží, který stojí na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu. Po celkové rekonstrukci pětipatrového domu bylo v roce 2005 podle dobových fotografií zrekonstruováno a znovu otevřeno i Grant Café Orient, jediná kubistická kavárna na světě. Tu Gočár umístil do prvního patra domu a zařídil kubistickým nábytkem, lustry, tapetami a dokonce i věšáky na kabáty.

„Tato kavárna je skutečně lahůdkou Prahy. Její rekonstrukce je zdařilá. Jen pohled na Gočárovo schodiště je zážitek,“ myslí si Vokolek. Návštěvník usazený na kubistické lavici si zde může vychutnat třeba kubistický věneček. V přízemí pak najde prodejnu užitého umění. Stálá výstava českého kubismuprovozovaná Národní galerií, která se nacházela v horních patrech domu, byla 3. září 2012 kvůli nedostatku financí ukončena. Údajně by zde mohla být expozice již tento rok obnovena pod patronátem Uměleckoprůmyslového muzea. Zatím jsou však díla umístěna ve Veletržním paláci.

Kubistický věneček v Grant Café Orient. Foto: Lucie Švábová

Většina dalších kubistických staveb se nachází pod Vyšehradem, ale najdeme je i jinde v Praze i mimo ni. Vyšehrad měl být kubistickou částí města, existuje mnoho projektů, které ale nebyly realizovány. Velkolepé plány českých kubistů totiž přerušila první světová válka a z jejich snu zbyla jen torza — Kovařovičova vila v Libušině ulici, Hodkův činžovní dům v Neklanově ulici nebo například trojdům na Rašínově nábřeží. V ulici Na Poříčí také stojí za to navštívit bývalou Legiobanku, dnes známou pod názvem Palác Archa, která skrývá přepychový dřevěný interiér.